Současná doba fandí dokonalosti. Ta se na nás valí z časopisů, sociálních sítí i televize a někdy máme pocit, že když nebudeme perfektní, zboří se svět.

Pokud navíc patříte mezi perfekcionisty, může to být náročné pro vaši psychiku, každodenní život a samozřejmě i pro vaše partnerství. Vždyť kdo z nás je dokonalý?

"Perfekcionismus sice není jen doménou mužů, ale z mnoha případů ze své praxe vidím, že jsou to právě oni, kdo mají sklony více směrovat svou partnerku. Radí, jak by se měla chovat a co dělat, aby bylo všechno skvělé. Na obranu těchto věčných kritiků je nutno říci, že si své popichování neuvědomují. Zpravidla tak skutečně činí v dobré víře, že se snaží partnerovi pomoci, nemyslí to zle. Vůbec si přitom neuvědomují, jak jsou otravní. Jediná možnost léčby je z mého pohledu komunikace a trpělivost. Stále dokola opakovat, že takové chování vás zraňuje, je nepříjemné a netolerantní," píše psycholožka Ingrid Kaufmann.

S láskou máte naději

Jak bylo řečeno, většina chronických kritiků si své chování neuvědomuje. Jejich záměrem není nikoho primárně popouzet ani "prudit". Jak se můžete bránit? V první řadě neoplácet stejnou mincí - tedy nekritizovat. Protože z toho kouká jen nepěkná hádka. Lepší je s pochopením vysvětlovat. Určitě je nutné říci, že vám věčné opravování činností a myšlenek vadí, ponižuje vás a ubližuje vám. Sice víte, že partner nemyslí svá slova špatně, ale jak by se líbilo jemu, kdybyste mu neustále opravovaly každý krok?

Na začátku čekejte nepochopení, pan Kritik vůbec nevnímá, že by vás peskoval, musíte mu to opatrně vysvětlit nejlépe na příkladech a váš pohled "raněné laně" dost pomůže. Možná mu dojde, že jeho, jak jinak než dobře míněná rada může ublížit. Základem ale je, abyste k němu přistupovala s trpělivostí a láskou, aby cítil, že mu kritiku nechcete vracet a že vlastně víte, že ji zle nemyslel.

Vyhněte se stresu i zklamání: Nastavte si jasné hranice číst článek

Rodina

Martině to vyšlo

Naše čtenářka Martina měla podobnou zkušenost s přehnaně náročným a kritickým partnerem a ustála ji takhle: "Tomáš byl můj pan Vysněný, a tak mi nejdřív nedošlo, že je také velký kritik. Nějak jsem to vytěsnila. Když už se to ignorovat nedalo, začala jsem si všechno vztahovat na sebe, že pro něj asi nejsem dostatečně dobrá. S pomocí paní terapeutky, ke které chodím na koučování, mi došlo, že Tomáš je založením perfekcionista a za jeho kritikou se skrývá jen touha, aby se nám dařilo pohádkově a vše bylo dokonalé. Tak jsem mu začala vysvětlovat, že tudy u mě cesta nevede, jednak dokonalý život ani vztah neexistuje a i kdyby, tak je to děsná nuda. Nevím, jestli to bylo tím, že jsme byli ve vztahu na začátku a hodně zamilovaní, nebo mou trpělivostí, ale Tomáš pochopil. Perfekcionista je pořád, ale schovává si to do práce a v našem vztahu se uvolnil a i po třech letech ,se drží´. Nevím, co bude, až přijdou děti, ale věřím, že to společně a v klidu ustojíme."

Kritika bolí a život s někým, kdo je přehnaně kritický, je zkouškou pro naši sebelásku i trpělivost. Každý změnit nejde, takže pokud máte pocit, že vysvětlujete, ukazujete a jste trpěliví až běda a váš protějšek se chová stále stejně, asi nemá cenu se nechat peskovat a je lepší říci sbohem. Většina lidí ale na trpělivý, láskyplný přístup dá…