Jak se žije bez sexu?!

Jak žijí lidé, kteří se dobrovolně rozhodli pro život bez sexu? Vážně ho k životu nepotřebují? Otázka pro MUDr. Zlatko Pastora.

Asexualita se týká údajně zhruba 3-5 % populace. Jedná se o minoritu mužů a žen, kteří se dobrovolně rozhodli pro život bez sexu. Vůbec jim nechybí, k životu ho vůbec nepotřebují. Jejich životní priority jsou nastaveny úplně jinak a pohlavních aktivit se dobrovolně zřekli nebo se jim cíleně vyhýbají.

O dětech většinou neuvažují a sex tedy neprovozují ani z důvodu reprodukce. Není na tom jistě nic zavrženíhodného a má-li někdo takové předsevzetí, vnitřní potřebu či jiné důvody, nelze proti tomu nic namítat.

Nutit člověka k bezpohlavnosti proti jeho přesvědčení, je však nesmysl. A také proti přírodě, samozřejmě. Minority to mají složité všude. Lidé jsou netolerantní a preferují tuctovost, jakákoliv odchylka je dráždí, ti hloupější ji vůbec nechápou.

Pro většinu z nás je sex důležitý. Pro někoho bezměrně. Sex by nám měl přinášet radost. Při výrazu "manželské povinnosti" mi běhá mráz po zádech. Někteří to však tak vnímají, vyžadují či poskytují. Možná to není špatně ani dobře, je to zkrátka škoda.

Sex - pouze biologická záležitost?

Každý jsme jiný. V životě i v sexu. Někdo je chladný, jiný nemyslí na nic jiného. "Někdo má rád vdolky, jiný holky," říká se. Sexuální touha je vágní pojem. Sice tušíme, co se tím míní, ale jednoduchou definici nemáme. Používáme termíny libido, apetence, vzrušení. Touha je také přání, chuť, sen, ale i chtíč a žádostivost.

Touha se blíží významu sexuálního pudu nebo instinktu. Chování lidí se dnes neřídí jenom biologickými pudy (i když to u někoho tak vypadá), má psychosociální základy. Morálka se pere s přírodou, někdy si podají ruce, obejmou se však málokdy. Pudy a instinkty tvoří náš temperament, povahu. Ovlivňují naše jednání a život. Někomu ho komplikují, jinému košatí.

Sex je projev životní energie, motor, který nás táhne a zahřívá. Lidské sexuální chování má pudový charakter. Stejně silný je i potravinový pud. U někoho snad ještě silnější. "Jídlo, erotika starců" - ale to už je jiná kapitola.

Nízký zájem o sex je často způsoben párovým nesouladem, který se navenek nemusí ani moc projevovat. Nemá-li žena vedle sebe muže svých snů, partnera si neváží, či jím dokonce pohrdá, její touha klesá na bod mrazu. Naordinovat takové ženě "zamilovanost", "obdiv k partnerovi" a "chuť se mu zalíbit" by asi pomohlo, ale v praxi se realizovat nedá.

Bez sexu to jde!

Přemluvit někoho, aby se na sex těšil, vyhledával ho nebo po něm toužil, je nemožné. Sex však neznamená jenom soulož, není synonymem sexu. Autoerotika je klíčem k bráně se sexem. Pro někoho je dokonce zážitek při masturbaci intenzivnější, většinou však přítomnost partnera nenahradí.

Sexuální touha je součástí naší osobnosti. Koresponduje s našimi pocity, nastavením, sebehodnocením, úspěšností, pocity štěstí a naplněním života. Bez vody a jídla se dlouho žít nedá, bez sexu ano. Nemusí to být sice příjemné, ale někteří to dokáží, či to tom dokonce touží. Jsou-li při tom šťastní, přejme jim to.