"Jak poznám, že jsem nehloupá?" ptají se ženy!
Mé požadavky přiváděly ženy k šílenství. Už ta ,,nehloupost". Prostě mi nedošlo, že požadavek na nehloupou ženu přesahuje rozlišovací schopnost žen hloupých, a tedy má jen minimální selektivní účinek. ,,Jak poznám, že jsem nehloupá?" píší ženy! ,,Stačí maturita na hotelovce?" Nebo: ,,Zatím jsem jenom Bc., ale už brzy budu Mgr., vydržíš to?"
Mé požadavky přiváděly ženy k šílenství. Už ta „nehloupost". Prostě mi nedošlo, že požadavek na nehloupou ženu přesahuje rozlišovací schopnost žen hloupých, a tedy má jen minimální selektivní účinek.
„Jak poznám, že jsem nehloupá?" píší ženy! „Stačí maturita na hotelovce?" Nebo: „Zatím jsem jenom Bc., ale už brzy budu Mgr., vydržíš to?"
Vyloučeny jsou, s prominutím, pouze hloupé
A přitom to myslím zcela prakticky. Úplně tak, jako když mne bývalá manželka poslala pro maso a řekla: „Kup cokoli kromě vepřového." Koupil jsem kuře, bylo to v pořádku. Nebo rybu. Ano. Králíka? Výborně! Vždyť je to stejné praktické zadání!
Neříkám snad tím vymezením „nehloupá", že jsem docela liberál, který zvládne jak tu bystřejší servírku, tak neuteče ani před intelektuálkou? Vyloučeny jsou, tedy s prominutím, pouze hloupé. Nevadí mi být doma tím chytřejším, ale mohu být i tím hloupějším. Nemám strach z chytrých žen. Vždyť je to paráda, může-li se člověk své partnerky na cokoli zeptat a není mu odpovězeno jen: „Jak myslíš." Nebo: „Ty máš vysokou školu, já ne!"
Ruská ruleta: „Sejdeme se a uvidíme!"
I ta kategorie krásy má svá úskalí. Hezké ženy o sobě bezpečně vědí, že jsou hezké. Řeší to jednoduše tím, že pošlou fotku. Často jen tu fotku! Z té však nepoznám, zda je žena nehloupá. A často ani to, zda je štíhlá. Musím se doptávat. A doptat se na tyto citlivé věci není jednoduché, dostáváli se doptávajícímu jedinci jednovětých odpovědí jako: „Jsem tak akorát!" Nebo: „Však uvidíš!"
Ženy méně hezké fotku nepošlou, ale píší, že je jejich okolí za hezké, neřkuli až atraktivní, tedy považuje. Tvrdí, že fotky klamou, a navrhují ruskou ruletu: „Sejdeme se a uvidíme!" Ovšem tahle ruská ruleta funguje tak, že v pomyslném revolveru je podstatně více nábojů než prázdných komor, smrt tedy nastává s velkou pravděpodobností, rychle a neodvratně. Ani carští důstojníci by do takovéto kratochvíle nešli! A já nejsem žádným velkým milovníkem adrenalinových sportů!
Já štíhlou ženu mít prostě musím
Záhy jsem zjistil, že zdaleka nejcitlivějším parametrem je pro ženy štíhlost. Pro mne ovšem také. Já štíhlou ženu mít prostě musím a nikdy v životě jsem v tomto směru nebyl schopen udělat jedinou výjimku. Ženy se cítí odmítnutím za „nějaké to kilo navíc" významně uraženy. Píší mi ve svých vendetách, že mi za trest přejí nějakou hysterickou vyzáblinu. Od těch méně prudkých se dovídám i mnoho jiných užitečných věcí. Jako například, že štíhlost je otázkou toho, jak se žena cítí, nebo jaké má sebevědomí.
Štíhlost je otázkou výšky a váhy. Tečka.
Dle mého selského rozumu je štíhlost otázkou výšky a váhy. Tečka. V nuancích jistě záleží na tom, jak to má žena na sobě uspořádáno. V nuancích! Je-li dáno 165/80, nuance nezkoumám a nabírám jiný směr. Vypozoroval jsem také, že ženy štíhlé vždy napíší výšku i váhu. Ženy neštíhlé napíší výšku, kterou doplní o informaci, že právě začaly chodit cvičit nebo běhat.
Popravdě nevím, proč jsou reakce odmítnutých neštíhlých dam tak prudké. Mám řadu kamarádů, kolegů a známých, kterým se líbí holky „krev a mlíko", u kterých je zkrátka „za co vzít". Pořádnej zadek a od trojek nahoru. Tihle hoši by si zase ani kolo neopřeli o ta skladná a lehce přenosná tintítka, která se líbí mně! Když jim nějaké takové tintítko ukážu na fotce, řeknou mi: „A napsala ti, proč nenosí prsa?" Nebo: „Udělej jí pořádnou svačinu do školy!" Mám se snad taky urazit?
Pozor na „emocionálně vlídné uspořádanosti
Pokud požadavky nehlouposti, ženského půvabu a štíhlosti zavdaly příčinu tolika nedorozuměním, pak požadavek „emocionálně vlídné uspořádanosti" začasté zafungoval jako granát hozený do naklizeného obýváku. S odstupem času lze potvrdit, že měl zcela kontraproduktivní účinek.
Tento požadavek totiž k smrti vyděsí ženy emocionálně vlídně uspořádané, které to však o sobě ani netuší, k reakci však nezadržitelně ponoukne celou armádu zcela nepřijatelných pseudointelektuálek a žen řešících své emoce skrze americké bestsellery typu „jak být tou nejsprávnější potvorou", případně skrze aury, čakry, astrologie, numerologie, kyvadla, karty a další podobně praktické věci.
Ve věci emocionální stability žen využívajících ke své duchovní realizaci tyto berličky a berly jistě nemá rozumný muž nadměrná očekávání, přesto se sítím políčeným těmito ženami nelze zcela vyhnout, v horším případě se z nich dokonce poměrně pracně vymotávat. Ale na toto téma ještě přijde řeč.
Pořádný binec v seznamovacím inzerátu
Zkrátka čím poctivěji a lapidárněji člověk popíše do seznamovacího inzerátu svých pár požadavků, tím je v tom větší binec. A to pro mne není rozhodující, zda Dotyčná bude dětná či bezdětná (mám děti rád), zda bude třicítkou či čtyřicítkou, je mi jedno, zda Dotyčná bude „malenkou" či „dlouhonožkou", vždyť vedle mne může kráčet ve smyslu tělesné výšky téměř kdokoli! Pravda, ženskou droboť mám tak nějak raději, ale kdyby už náhodou ta pravá Dotyčná přerostla i těch mých 185, rozhodně bych jí nezakázal podpatky!
Také je mi úplně egal, zda bude mít Dotyčná dlouhé či krátké vlasy, o jejich barvě nemluvě. A prsa? Prostě nějaká. Bez kvantifikace. To všechno pro mne není důležité. A přitom tolik zmatků a nedorozumění! Vůbec tedy nezávidím hledajícím mužům, kteří mají zcela vyhraněný vkus. Ti aby se z toho rovnou zbláznili.
Zajímají vás další Honzovy "nevěsty"?
Nebo jinak...Líbí se vám Honzovy příspěvky, které jste už četly na našich stránkách? Jste nadšené jeho zápletkami a komentáři na ženy, na jejich (ne)pochopitelný svět? Pak by vás měla zajímat kniha Jana Zlatohlávka s názvem "Hledám štíhlou ženu". Tu si můžete objednat přímo u autora na adrese [email protected], který vám ji rád zašle i s věnováním.
