5 věcí, za které bychom se nikdy neměli omlouvat
Někdo to může vnímat jako chybu, ale přesto se za to omlouvat nemusíte. O čem je řeč?
Když uděláme něco, co druhému ublíží, je zpravidla dobré se omluvit, protože to byla chyba. Lidem se neubližuje. Jenomže existují věci, které někdo může považovat za chyby, ale přesto se za ně omlouvat nemusíte. Pokud tedy chcete žít život svůj, ne někoho jiného.
Jak říkal Albert Einstein, kdo nikdy neudělal chybu, v životě nic nezkusil. Chybovat je lidské a přirozené, a pokud nežijete ve vakuu, asi se tomu nevyhnete. Je dobré se z chyb poučit, vyvodit důsledky, zjistit příčiny, aby se příště už neopakovaly.
Přesto je pár věcí, pár chyb, které když uděláte, možná někomu ublížíte, ale omlouvat se za ně není potřeba.
Z hlubokého přesvědčení
Pokud uděláte rozhodnutí, nad kterým jste opravdu dlouho a do detailů přemýšleli, nemusíte se za něj omlouvat. Jestli jste si to totiž opravdu tak důkladně promysleli, zřejmě je to to, co opravdu chcete udělat, a nikdo vám to nemůže mít za zlé.
Tak například: Poznala jste nového muže, který je ale cizinec. Chodíte spolu už nějakou dobu, vztah na dálku sice klape, ale přejete si spolu být víc, a tak jste se rozhodla, že se přestěhujete za ním. Jste si totiž jistá, že ho milujete, že je to ten, s kým chcete mít děti, jste odhodlaná si kvůli němu hledat novou práci, poznávat nové kamarády.
Zkrátka chcete tuto zkušenost podstoupit i s tím riskem, že to možná nakonec nevyjde. Všichni vás od toho ale zrazují. Přátelé i rodina vám mají za zlé, že je chcete "kvůli chlapovi" opustit. V takovém případě se neomlouvejte a běžte si za svým. Jednak je neopouštíte navěky, a jednak to není kvůli chlapovi, ale kvůli vám.
Vaše potřeby především
Tím se dostáváme k dalšímu bodu. Když se konečně rozhodnete udělat něco kvůli sobě, a nikoli především jen kvůli druhým, nikdo vám to nemůže vyčítat, i když se mu to třeba nelíbí. Vlastně je to jeho problém, ne váš. Když se totiž vždycky budete řídit tím, co chtějí druzí, nebo tím, co vám radí, možná nikdy nebudete tak spokojení, jak byste mohli být.
Platí to obzvlášť v těch důležitých rozhodnutích. U maličkostí naopak není na škodu občas vyhovět druhým, jinak budete za sobce, který myslí jen na sebe, což také není dobré.
Špatný pocit z minulosti
Za cokoli, co se stalo ve vaší minulosti, se už nemusíte omlouvat. Tedy pokud jste někomu něco provedli, a omluvili jste se mu už tehdy a je to tím pádem uzavřené. Nicméně všechno, co jste prožili, se mělo stát, protože bez toho byste nebyli tím, kým dnes jste.
Každá zkušenost a každá chyba nás učí a posouvá dál. Vykašlete se proto na všechny pocity viny, které cítíte, když si vzpomenete na to, jak jste flákali školu nebo ji ani nedokončili, nestyďte se za to, že jste se kdysi zamilovala do šíleného individua. Raději se dívejte dopředu než dozadu.
Když chcete víc
Slýcháte od ostatních, že byste měli být skromnější a víc si vážit toho, co máte? Odteď dělejte, že to neslyšíte, protože tady by se spíš měli omlouvat ti, kdo vás těmito řečmi brzdí. Když chcete od života víc, než co vám právě teď nabízí, je to nejen v pořádku, ale také chvályhodné. Pokud tedy nemáte přehnané cíle - anglickou královnou se asi hned tak nestanete.
Nicméně nespokojenost je v pořádku, je to hnací motor, působí jako motivace. Tedy pokud si zároveň na každém kroku nestěžujete a nenaříkáte, jak moc se vám nedaří. Takže buďte nespokojení, ale raději pro posun něco dělejte, než abyste o něm jen mluvili. To druhé skutečně může trochu štvát a mají právo se na vás ohradit.
Když jste jiní
Za to, že tak úplně nezapadáte do davu, se také omlouvat nemusíte. Když chcete něco udělat jinak, než jak je to zvykem, nehleďte na to, co si myslí druzí, a dělejte to po svém. Nejste povinni nikomu nic vysvětlovat, ani se omlouvat.
Na druhou stranu není třeba o tom příliš mluvit a upozorňovat na to. Zkrátka žijte tak, jak to cítíte, a dělejte to, co vás baví a co se vám chce. Je ale lepší u toho respektovat a dodržovat alespoň nějaká pravidla.