Vysoudily polnosti. A dál nemají nic
Praha - Všechny příběhy poškozených restituentů v sobě nesou shodný rys: Zbyl pocit křivdy na druhou.
Komunisté lidem sebrali majetek a politici, kteří je vystřídali a slibovali nápravu, jim nedokázali pomoci. Někteří z restituentů jsou nadto přesvědčeni, že jim vlastně nikdo ani pomoci nechtěl.
"Mé přesvědčení je, že tady došlo k propojení skupiny spekulantů, úředníků a politiků. Zájem nebyl vydávat pozemky poškozeným lidem a napravovat křivdy. Zájem byl vydělat na spekulacích. Prostě se nevydávalo plošně, ale selektivně. A na úkor těch, kvůli kterým zákon vznikl," míní advokát Jan Pavlok, který hájí zájmy desítky restituentů.
Pro svá tvrdá slova má oporu ve svazku se dvěma jmény. Kvapilová - Kubešová. Jde o sestry, které se od roku 1992 snaží domoci náhrady za znárodněný rodinný majetek. Čtyři roky jim trvalo, než vůbec pozemkový fond jejich nárok uznal. A pak začalo obcházení úředníků, nekonečné telefonáty. A vždy stejný výsledek: Žádné náhradní pozemky pro vás v Praze nemáme.
"Později jsme zjistili, že to nebyla pravda. Pozemky byly k dispozici, jen nám je úředníci zatajili," říká advokát Pavlok.
Sestry to s pomocí právníka zkusily jinak, samy si našly volné státní pozemky a požádaly o jejich vydání. Zase marně. Neuspěly ani u soudů nižší instance.
Až Ústavní soud jim dal loni za pravdu. Pozemkový fond podle nálezu Ústavního soudu v jejich případě postupoval protiprávně. I přes tento soudní úspěch ale sestry "své" pozemky dodnes neviděly. "Myslím, že v případě restitucí selhaly i soudy. Je tu společenský problém a soudy jej prostě, až na výjimky, ignorovaly," dodává Pavlok.
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
