Nedostatek volného času, pracovní vyčerpání, každodenní vaření pro rodinu, nemožnost zajít s batoletem do veřejného dětského koutku nebo izolace od partnera z jiného okresu, to je jen drobný výčet toho, s čím se české ženy a matky menších či větších dětí během roku s novými pravidly veřejného chování potýkaly. Pět Češek popisuje, jak jim rok s pandemií změnil životy. 

"Už rok chodí moje děti v jedněch teniskách. Když děti přišly s tím, že je tlačí, řekla jsem jim: 'jemně si skrč prstíky, musíš to ještě zvládnout'," popisuje Naděžda Hávová, matka dvou školou povinných dětí, situaci, kdy dlouhé měsíce nebylo možné rostoucím ratolestem pořídit zimní nebo jarní boty. "Také jsem si myslela, že jsem víc trpělivá, a jak jsem ještě zjistila, navzdory době jsem super podprůměrná kuchařka," hodnotí své schopnosti s ohledem na poslední rok strávený doma. A že se v současné době nemůže setkávat s přáteli v restauraci, jí nevadí. "Ten, kdo má malé děti, tak dobře ví, že to stejně s nimi prostě nejde," dodává.

"Já už rok nemám nalakované nehty," konstatuje vysoce pracovně vytížená právnička Lucie Martin-Nešporová, která se doma stará o dva školáky. Jednoho má v první třídě a druhého v deváté. Podle ní horší kombinaci v této době nemohla asi zažít. "Svou pracovní dobu jsem si musela zkrátit, abych stihla přiběhnout domů a dělat se synem úkoly. Také jsem začala ctít víkendy," vyjmenovává právnička změny, které v posledních 12 měsících v jejím životě proběhly. 

Zuzana Pospíšilová, samoživitelka a pětinásobná matka své tři školou povinné děti už před pandemií učila doma, proto pro ni nebylo nic překvapivého v tom pokračovat i v dobách distanční výuky. Na otázku, zda neprožívá s tolika dětmi v návalu povinností nějakou ponorku, odpovídá s úsměvem: "Na nějaké ponorky nemám prostě čas." 

Společnost je pořád 'chlapská', říká matka pěti dětí. Samoživitelky jsou snadný terč

Žena

Blogerka Lucie van Koten žije sama ve své pražské garsonce. Dobu, kdy musela veškerý čas trávit mezi čtyřmi stěnami, nenesla dobře. Zvlášť když se jeden čas zavřely okresy a nemohla tak navštěvovat svého přítele mimo Prahu, jeden z mála jejích sociálních kontaktů. "Být sama se sebou 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Já vím, že řada rodičů po tom touží nebo řada partnerů, když mají ponorku, ale rok lockdownu byl pro mě psychoterapie," přiznává mladá blogerka, která si krátce před pandemií založila se svou kamarádkou PR agenturu. "Já, pecivál a lenoch, jsem začala toužit po tom, aby se už otevřela fitka," směje se. 

Dvojnásobná maminka a projektová manažerka Kateřina Paterová prožívá svůj rok v pandemii na rodičovské. S malými dětmi je prý pořád co dělat. "Když si stihnu vypít kafe, tak je to můj vrchol. A já větší ambice v tuto chvíli ani nemám," přiznává. A když se zadaří, vezme ráno obě děti její muž ven na procházku a ona má alespoň čtvrt hodiny na to, aby si rychle zacvičila a stihla se osprchovat. - Když je to možné, tak když se ráno sejdeme všichni, tak bere obě děti na venčení pejska a já mam 15 minut na to, si zacvičit a udělat si sprchu. "Známí a kamarádi se mě často ptají, zda mi už nehrabe. Ale myslím, že ještě ne," uzavírá se smíchem.