Na českých vysokých školách se v letech 1995 až 2003 zvýšil počet studentů o 86 procent, výdaje na vysoké školství však v tomto období vzrostly pouze o 39 procent.

Pravidelná zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), kterou  zveřejnil Ústav pro informace ve vzdělávání, konstatuje, že výdaje na vysokoškoláky poklesly až o 30 procent v sedmi z celkem 27 států OECD. Ve všech těchto zemích prudce vzrostly počty studentů.

Přibývají, ale málo

Průměrně dávají země OECD do vysokoškolského vzdělávání 1,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP), Česko vynakládá na vysoké školství 1,1 procenta HDP.

Zvýšení počtu vysokoškoláků považuje náměstek ministryně školství Petr Matějů za významnou změnu. Nárůst však podle něj není tak dynamický, aby v nejbližší době vyrovnal schodek v počtu českých vysokoškoláků v porovnání s ostatními zeměmi.

V Česku je vysokoškoláků 12 procent, zatímco průměr OECD činí 25 procent.

Na chvostu

Země OECD jako celek vydávají na vzdělávání 6,3 procenta svého kolektivního HDP. Sedm zemí dává na vzdělávání pouze 3,7 až 4,5 procent HDP.

Česká republika mezi ně sice nepatří, její výdaje dosahují však pouze 4,7 procenta HDP.

Z veřejných výdajů investují země OECD do vzdělávání 13 procent, v České republice činí tento poměr 8,5 procenta.

Podle Matějů, který je zastáncem školného na vysokých školách, neplatí představa, že země, které investují do vzdělávání ze soukromé sféry, nevkládají do studia svých obyvatel veřejné finance. "Země, které vkládají více ze soukromých zdrojů, vkládají do vysokoškolského vzdělávání i více ze zdrojů veřejných," konstatoval.