"Samozřejmě cítím lítost. Úřad byl otevřený teprve nedávno a cítím, že ještě mohl udělat spoustu věcí. Že když už jsme do toho prasátka naházeli peníze, tak jsme je mohli více zúročit. Na druhou stranu chápu, že finance resortu jsou omezené a priority leží dnes jinde," uvažuje konzul Šedo.

Vratislavský konzulát vznikl zejména pro politické a "vztahové" otázky.

Vratislav a vůbec celé Dolní Slezsko mají k českým zemím historické vazby, prohloubené na sklonku 80. let spoluprácí českých disidentů a členů polské Solidarity.

"Snažili jsme se z těchto vazeb těžit a co nejvíce posílit přeshraniční spolupráci. Domlouvali jsme různé akce, napomáhali navazování partnerství i obchodních kontaktů," popisuje Šedo.

Konzulární práce bylo víc před vstupem obou zemí do EU.

"Ročně jsme vydávali kolem dvou tisíc dlouhodobých víz," vypočítává vicekonzul  Ján Křivoš. "Nutno dodat, že jen třetinu žádostí podávali Poláci. Zbytek byli klienti z Ukrajiny, protože velvyslanectví v Kyjevě ten nápor těžko stíhá."

Pro Ukrajince pracující v Česku bylo navíc snadnější vypravit se pro dokumenty jen kousek za polské hranice než zpátky na Ukrajinu.

Tuto práci nyní za Vratislav převezme konzulát v Katovicích. Stejně jako část místního archivu.

"Některé písemnosti bylo možné skartovat, ale jiné se musí skladovat," říká Igor Šedo. "Kromě toho se likvidoval nábytek a vybavení. Některé věci šly na jiné úřady, další jsme nabídli k prodeji nebo vyřadili pro charitu."

Šedo a jeho lidé museli také zrušit  nájemní smlouvy na byty, zlikvidovat bankovní účty; dát výpovědi místním zaměstnancům, kteří pro úřad pracovali.

Teď je čeká cesta do Prahy a nástup do některé z kanceláří ministerstva zahraničí.