Velikonoce nejsou jen o výzdobě nebo barvení vajíček. Hlavně na venkově se stále dodržují i další velikonoční tradice.

Činnosti, které lidé na Velikonoční pondělí dělají po staletí, se staly tradicí, která o Velikonocích prostě chybět nemůže. Bydlíte ve městech, kde už se velikonoční zvyky a tradice nedodržují? Nechte se inspirovat a letošní svátky to zkuste trochu jinak. 

Chcete být mladá a svěží?

Podle tradice ze 14. století manželé a milenci šlehají své manželky a milenky velikonoční pomlázkou. Ten, kdo nevstal časně ráno a nevyšlehal dámu, byl polit vodou. Všichni muži si svou pomlázku musí uplést sami a vyrazit na Velikonoční pondělí časně zrána na koledu. Každé děvče by mělo na konec pomlázky přivázat barevnou stuhu. Zelená znamená sympatie a oblibu, modrá naději na "něco víc", červená lásku, náklonnost a žlutá je jasné odmítnutí. Vyšlehané děvče bude příští rok zdravé a stále mladé.

Velikonoční vejce nezastaví ani cena

Tradici zdobení vajec zavedli pravděpodobně staří Egypťané. Nejstarší dochovaná kraslice je stará 2300 let. Vajíčka se darují za odříkanou koledu. Velikonoční vajíčka musí být plná a barevná. Vyfoukané kraslice mohou být použité pouze jako dekorace. Typické barvy jsou žlutá, zelená, červená a hnědá.

Prohlédnout grafiku Recepty na velikonoční beránky: Výborné, rychlé, vyzkoušené

Chutná tradice

Velikonoční beránek je symbolem člena Božího stáda, o než se stará jejich pastýř, židovský Bůh. Od středověku je beránek známý jako obřadní pokrm. Beránčí maso bylo příliš drahé, proto se pojídalo pouze pečivo ve tvaru beránka. Dnes se beránek peče každým rokem na Velikonoce v mnoha rodinách.

Velikonoční zajíček je symbolem převzatým z Německa. Proč právě on rozdává velikonoční vajíčka? Původ této tradice najdeme v historii, kdy byl zajíc často viděn u lidských obydlí a hledal potravu. Další důvod může být ten, že dříve se upekl chleba ve tvaru zajíce a doprostřed se položilo vejce. Jsou vesnice, kde vejce naděluje liška a jinde slepička, nebo dokonce skřivánek.