Co znamenají vaše sny? Ukazují, kdo opravdu jsme a co chceme, říká terapeut
Zdají se vám opakovaně stejné sny nebo máte noční můry? O tom, co nám sny říkají, jsme si povídali se snovým terapeutem Lukášem Karasem. "Zjistíme díky nim, co ve skutečnosti chceme. Jednoduše můžeme skrze sny navázat autentický vztah k životu, ve kterém to budeme opravdu my," říká.
Téměř všechny psychoterapeutické směry nějak pracují se sny. Sigmund Freud je považoval za královskou cestu k duši, terapeut Lukáš Karas v nich zase vidí nevědomou touhu po plnosti života.
"Sny jsou projevem nevědomí a poukazují právě na to, co jsme v životě opomněli, kde nežijeme autenticky a takříkajíc naplno," říká Karas, který se začal sny intenzivněji zabývat přibližně před dvanácti lety. Dnes vede v Plzni a Praze kurz práce se sny, učí základům analytické psychologie nebo jak si jen tak s přáteli vytvořit snové skupiny.
Proč je dobré se sny pracovat?
Je důležité si uvědomit, že to, co považujeme za vlastní já, je pouze vrchol ledovce. Znovu a znovu lidé zjišťují, že sebe sama vnímají spíše perspektivou rodiny a okolí než autentickým sebeprožíváním, a přichází na to, že vlastně nevědí, kdo jsou. Životní cíle, hodnotový žebříček a pečlivě budovaný sebeobraz přijali spíše zvnějšku. Takové zjištění přichází často v okamžiku nějaké životní krize.
Takže nám sny mohou ukázat, kudy se vydat, co doopravdy chceme a kdo doopravdy jsme?
Ano, pokud budeme snům věnovat pozornost, může se nám dostat nečekaného vedení a my zjistíme, co ve skutečnosti chceme. Jednoduše můžeme skrze sny navázat autentický vztah k životu, ve kterém to budeme opravdu my. Když se sny začneme pracovat, život se najednou začne jevit jako smysluplnější a barvitější.
Jak to ale funguje v praxi? Jak mám začít své sny analyzovat?
Porozumět řeči snů není jen tak. Předně je důležité uvědomit si, že naše duše nehovoří doslovným technickým jazykem. Duše spíše básní, vyjadřuje se v poetických obrazech a promlouvá řečí mytologie a pohádek. Proto není dobré vnímat sen vždy doslovně. Ve snu není váza vázou, ale například obrazem nitra nebo lůna. Stejně jako je báseň složena z obrazů odkazujících k čemusi jinému, je i sen vystavěn z alegorických motivů, které nám ukazují, co se v naší duši děje.
Lukáš Karas
Vede kurz práce se sny nazvaný Hypnos a kurz archetypální psychologie Pantheon duše. Dlouhodobě se zajímá o mytologii, hlubinnou psychologii, mimořádné stavy vědomí, umění a pohádky. Ve svých přednáškách využívá poznatky z těchto různorodých oblastí, aby se pokusil předložit mapu vnitřní skutečnosti. Během let jako terapeut, kdy pracoval například v centru pro drogově závislé, dospěl k závěru, že práce se sny může být tou nejrychlejší cestou k duševnímu rozvoji.
Přesto, neexistují nějaké typické snové motivy - například že řídím auto, které nemám pod kontrolou, nebo že se mi ve snu objevuje had?
Ano, to jsou skutečně typické snové obrazy a lidé se často ptají: "Měl jsem ve snu hada, co to znamená?" Stejně jako u filmu ani ve snu se nám ale pointa nezjevuje skrze jeden konkrétní obraz, ale prostřednictvím příběhu. Proto je nezbytné vnímat kontext, v němž se snový obraz nachází, tedy konkrétní každodenní život daného člověka. Pokud se někomu zdá o tom, že jede v autě, které nemá pod kontrolou, dáte jiný výklad člověku, který nemá v životě řád a který naopak trpí přehnanou sebekontrolou.
Takže je používání snářů nesmysl?
Snáře nám rozhodně nepomohou, duše se každému odhaluje vlastním způsobem. Ano, Jung hovoří o archetypech, tedy o vrozených strukturách obraznosti. Avšak na každého z nás mohou archetypální obrazy například hrdiny, matky nebo otce působit odlišně a objevovat se v konstelaci s jinými archetypálními obrazy. Proto je třeba věnovat pozornost tomu, co konkrétně pro každého z nás ten který obraz znamená a jak se v našem životě projevuje. Mnohdy stačí, abyste odhalili obsah jediného snu, tím získáte klíč k pochopení toho, jak duše skrze sny komunikuje. Předně je důležité, abychom sen nenahlíželi z pozice snícího, ale z perspektivy snových postav. Nad sny pak není třeba extrémně hloubat. Jednoduše se pokusíte vcítit do snové postavy.
Jak se mohu do snové postavy vcítit?
Jednoduchá technika, jak nejrychleji zjistit, co vám chce sen říct, je, že si vezmete dva polštáře. Ty položíte proti sobě. Usednete na jeden z polštářů, zavřete oči a zaměříte pozornost na postavu ze snu. Na postavu se soustřeďujete tak dlouho, dokud ji neuvidíte, jak sedí před vámi na protilehlém polštáři. Pak jí kladete otázky jako: Kdo jsi? Proč se mi objevuješ ve snu? Co mi chceš sdělit?
Stále máte zavřené oči a pak si přesednete na druhý polštář. Nyní se soustřeďujete na to, že jste onou postavou ze snu. Jak se cítíte? Změnu, kdy se sžijete se snovou postavou, si uvědomíte většinou hned. V ten moment začnete odpovídat na otázky a tento dialog můžete vést libovolně dlouho. Technika končí tak, že postavě poděkujete a otevřete oči. Realizovat ji přitom můžete nejen se snovou postavou, ale také s obrazy ze snu.
Takže jde o to, odhlédnout sám od sebe?
Ano, výhodou této techniky, kterou jsem upravil pro práci se sny, je, že se vzdáváte jednostranného pohledu ega a získáváte plastičtější vnímání snu. Tato technika je ale náročná pro práci s noční můrou.
Provádět popsanou polštářovou metodu může být pro některé na začátek hodně, dá se začít nějak jednodušeji?
Abychom porozuměli snům, je dobré o nich pravidelně přemítat, povídat si o nich s přáteli nebo si vést snový deník. Mnohdy stačí, abychom na sebe snové obrazy nechali působit a nevědomí nám pak samo nabídne spojitost mezi každodenní skutečností a nočními příběhy.
A co nám noční můry říkají?
Skrze sny, ale i noční můry často odhalíme vnitřní konflikt. Například v mých kurzech se ženám zdává o neznámém muži, který ženu ve snu fyzicky nebo slovně napadá. Tato žena následně zjistí, že neznámý muž odráží její kritický postoj k vlastnímu životu. S údivem pak zjišťuje, že jí do života s nepříjemnou pravidelností vstupují muži ztělesňující onu snovou postavu.
Když sny rozkóduji a uvědomím si, co mi říkají, mohu tak vyřešit nějaký životní problém, nějaký kruh, ve kterém se točím?
Ano, důležité je si uvědomit, že vnitřní a vnější se vzájemně doplňuje. Pokud proměním vnitřní nastavení, promění se i to vnější.
Co když ale třeba vůbec nesním? Znamená to, že nemám žádný problém?
Problém je ve vybavování si snů. Velmi záleží na tom, jak usínáme a vstáváme. Zda usínáme ve stresu a ve spěchu vstáváme, nebo zda si dovolíme pozvolna přejít od spánku k bdění. Případně ráno pobýt se sny, zapsat si je nebo o nich při snídani vyprávět partnerovi.
A co když naopak sním hodně, třeba každou noc?
Zde bych doporučil se sny pracovat. Nevědomí si většinou vystačí samo, stejně jako tělo neinformuje o každém metabolickém procesu. Pokud se nám ale intenzivně zdají živé sny, chápal bych to jako signál.