reklama
 

Slavíme den Tří králů: Věděli jste, že...?

Šestý den nového roku se správně nazývá Svátek Zjevení Páně, většina ho však zná jako svátek Tří králů. Víte, co znamenají písmena K + M + B? Kašpar, Melichar a Baltazar to nejsou!

Foto: Profimedia.cz

Šestý den nového roku se správně nazývá Svátek Zjevení Páně, většina ho však zná jako svátek Tří králů.

Tehdy se narozenému Ježíškovi přišli poklonit tři mudrcové a přinesli mu dary. Tento den - 6. leden, je také považován za přijetí nebo uznání Krista.

Proč byli tři?

Zajímavým faktem je to, proč byli mudrci, ze kterých se v legendě časem bez zjevného důvodu stali králové, právě tři?

Podle odborníků tento počet znamená  tři fáze lidského života, proto je jeden z králů mladý, druhý ve středním věku a třetí představuje starce. Symboly jsou dokonce i dál, a tak tmavá tvář nejstaršího z mužů představuje i stín smrti.

Stejně tak by mohli představovat budoucnost, přítomnost a minulost.

Symbolické jsou i tři dary, které Ježíšovi přinášejí. Zastupují všechny skupenství, která se na planetě vyskytují. Zlato jako kov je symbolem pevného skupenství, kadidlo plynného a  kapaliny zastupuje myrha - mast užívaná při pohřbech. Proto ji nese černý král.

Bůh žehnej tomuto domu anebo K + M + B

V současnosti si lidé spojují svátek Tří králů hlavně se slavnostními pochody, humanitárními sbírkami a také třemi písmeny K+M+B. Vysvětlení, že jde o iniciály jmen Tří králů - Kašpara, Melichara a Baltazara, je však špatné. Písmena znamenají  Pán (nebo Kristus) žehnej tomuto domu.  K zastupuje Krista, nebo také řeckou podobu pána Kurios, M je obydlí - latinsky mansionem a B ať žehná = benedicet.

 

Mnozí také považují svátek Tří králů za konec vánočních svátků

 V domácnostech se proto odstrojují stromečky a  schovávají adventní věnce. Tvrdí se, že kdo to neudělá právě 6. ledna, měl by vydržet až do 2. Února, kdy se slaví Hromnice.

Věděli jste, že:

Vánoce se v pravoslavném Rusku slaví až 7. ledna, protože církev stále používá juliánský kalendář, který je oproti našemu gregoriánskému o 13 dní opožděn. Náš 7. leden tedy odpovídá 25. prosinci.

Žádný den (kromě Velikonoc, které zaujímají v pravoslaví zcela výjimečné postavení) není na pravoslavné Rusi slaven s takovou vážností jako svátek narození Krista, Rožděstvo. Vánoce se objevily na Rusi již po příchodu křesťanství v 10. století, dodnes však představují osobitou syntézu pohanských pověr, zvyků a rituálů s křesťanskou tradicí.

Pro pravoslavné věřící začíná příprava již 28. listopadu, a to přísně:

"Předvánočním postem, který trvá celým 40 dní, až do 6. ledna. V předvečer vánočního svátku je nepřísnější, jde prakticky o hladovění doplněné o krocení vůbec všech hříšných vášní, které by mohly křesťany vzdálit Bohu. Jíst je dovoleno až večer po bohoslužbě, po vysvitnutí první hvězdy." Zdroj: Petr Pešek, www.navychod.cz

Související

reklama

Komerční tip

reklama