Filmový festival v Karlových Varech: Co o něm (ne)víte
53. ročník Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech je na spadnutí. Podobně jako v minulých letech, i letos Karlovy Vary ožijí díky zvýšenému zájmu filmových fanoušků, zvědavých turistů i českých a zahraničních celebrit. Kde se vlastně karlovarský festival vzal a co předcházelo jeho současné slávě?
Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary se řadí na stejnou úroveň jako třeba festival v Cannes, Berlíně, Benátkách nebo Tokiu. Ten karlovarský patří k nejstarším filmovým festivalům vůbec a je jediný svého druhu ve východní Evropě.
Jeho cesta k dnešní slávě byla dlouhá a trnitá. Co předcházelo současnému stavu a jaké nástrahy na prestižní filmový festival čekaly?
První ročník v jiném městě
První a nesoutěžní ročník se konal v srpnu 1946 v Mariánských Lázních a jen zčásti v Karlových Varech. Hlavním festivalovým městem totiž tehdy byly Mariánské Lázně.
Program prvních dvou ročníků nebyl zvlášť bohatý; promítaly se české, zčásti i západní filmy, ale výběr nebyl příliš valný. V každém případě se ale zdálo, že je vše na dobré cestě a festival bude zdárně pokračovat.
Únor 1948 vzal festivalu vítr z plachet
Bohužel události v únoru 1948 a nástup komunistů udělaly z umělecké filmové přehlídky nástroj poplatný své době.
V témže roce byl festival poprvé soutěžní a křišťálový glóbus tehdy získal polský film Osvětim; ten dodnes patří k velmi dobře hodnoceným snímkům.
Během následujícího období se bohužel pozornost začala obracet výrazně východním směrem. Promítány a oceňovány byly filmy s budovatelskou tematikou spřátelených socialistických zemí.
Až do konce 40. let patřil festival městu Mariánské Lázně a do Karlových Varů přesídlil až v 5. ročníku v roce 1950.
Nádech po roce 1956
Po XX. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu v roce 1956, který - zejména díky vystoupení Nikity Chruščova - znamenal jistý politický průlom, polevily politické tlaky a prostor začaly dostávat i filmy ze západní Evropy. Nejčastěji italské a francouzské snímky.
Na festivalu se postupně začala objevovat slavná jména světové kinematografie. Karlovy Vary navštívili například světoznámí režiséři Luis Buňuel, Cesare Zavatini, Elia Kazan, herečka Caludia Cardinalová, americký herec Henry Fonda, francouzský filmový a divadelní herec Philippe Noiret a mnozí další.
Nový festival v Moskvě
Od roku 1958 se festival v Karlových Varech konal jen jednou za dva roky, protože se střídal s nově vzniklým festivalem v Moskvě. V Karlových Varech se festival konal v sudých letech, v Moskvě v lichých. Tato situace trvala až do poloviny 90. let.
Mezinárodní filmový festival přežil i rok 1968 a období normalizace, přestože politické tlaky opět zesílily.
Sametová revoluce a špatné vyhlídky
Ani po roce 1989 nebyla situace zvlášť růžová. Na 27. ročníku v roce 1990 bylo sice s vděčností konstatováno, že politické tlaky skončily, a velký zájem vzbudilo uvedení trezorových filmů, ale chyběla jasná koncepce. To se projevilo už o dva roky později, kdy se dosavadní prestiž karlovarského festivalu začala pomalu vytrácet.
Nový festivalový tým
V roce 1993 se začalo hledat řešení. To se objevilo v podobě současného prezidenta festivalu Jiřího Bartošky, a koordinátorky programu a později i programové ředitelky Evy Zaoralové.
Pod jejich vedením začal díky atraktivnímu programu opět postupně růst počet návštěvníků, ale i zájem zahraničních filmových hvězd. V novodobé historii tak festival navštívili třeba Robert De Niro, Michael Douglas nebo Sharon Stoneová.
Aktuálnímu, již 53. ročníku filmového festivalu držíme palce a těšíme se na filmové novinky, zářivé hvězdy a také na nějaký ten pikantní hvězdný minipříběh.