Manžel u porodu? Samozřejmost nebo zbytečnost?
Manžel u porodu? Ano, moc mi to psychicky pomáhá! Ne, bojím se, že už ho nebudu vzrušovat a ztratí chuť na sex se mnou. Ano, je to intimní chvíle, která je jedinečná a měli bychom to prožívat spolu. Ne, stačí mi doktoři, kteří rozumí své práci, nechci se rozptylovat! Tak ano, nebo ne?
Manžel u porodu? Ano, moc mi to psychicky pomáhá! Ne, bojím se, že se mu zhnusím a už ho nebudu vzrušovat a přitahovat! Ano, je to intimní chvíle, která je jedinečná a měli bychom ji prožívat spolu. Ne, stačí mi doktoři, kteří rozumí své práci, nechci se rozptylovat! Takže... Manžel u porodu: Ano, nebo ne?
Nedávno jsme na Žena.cz uveřejnili článek s titulkem Točit porod na video je mimo mé chápání, říká porodník, který vyvolal zajímavé reakce v diskusi pod článkem. Z nich plynulo i to, že názor na přítomnost otce u porodu není zdaleka tak ustálený, jak by se mohlo zdát. Je to téma kontroverznější a jak se poslední dobou ukazuje - některé aspekty přítomnosti otce u porodu nejsou hodnoceny vždy pozitivně, a to ženami (matkami), stejně jako muži (otci.)
Co na to říkáte vy - naši čtenáři?
Pavla píše:
Za sebe jsem ráda, že se nerodí jako dříve, a opravdu jsem byla moc ráda, že tam se mnou manžel mohl být, byla jsem totiž před prvním porodem pár dní už v nemocnici a porod mi vyvolávaly léky, takže okamžitě nastoupily silné kontrakce a když po zhruba čtyřhodinových bolestech přišel manžel, opravdu se mi ulevilo, že tam jakoby nejsem na vše sama a že, když je nejhůře, manžel pro někoho zaskočí. Pak jsem musela před porodem asi dvě hodiny ležet na lůžku, takže jsem prodýchávala kontrakce a drtila manželovy ruku. Zároveň mi dával vždycky trochu napít a otíral mi čelo, což bylo taky moc fajn.
Thom píše:
Ale jo, to já do toho nechci nikomu kecat, ani na to nemám právo. Spíš si to nedokážu představit ze svého hlediska. Což o ten detailní záběr ženina rozkroku, ale tý krve a hlavně to malý mimčo, s tou pupečníkovou šňůrou, obleptaný tím bílým mázkem, no to je na mě prostě silný kafe. Je mi líto, ale v tomhle bych své partnerce nedokázal být oporou, ba naopak.
Jarda píše:
Určitě každý z nás viděl nějaký starší film, kdy přišla porodní bába, která vyhnala chlapy od rodičky, vyžádala potřebné a přišla až bylo po všem a ukázala miminko šťastnému otci. A tak nějak by to mělo být. Čím méně lidí, tím menší stres pro rodičku. Takže já nejsem zastáncem porodů do vody, účastí tatínků a rodiny. Je to podle mne tak trošku proti přírodě.
Markéta nám napsala do mailu:
S manželem jsme jeho přítomnost u porodu dlouze probírali a nakonec jsme se shodli na jednom - k porodu nepůjde a basta! Byl v porodnici, ale na sál nešel. Proč?
a) Neviděli jsme nějak důvod, proč by u toho měl být. Asi jsem drsná ženská, ale věděla jsem, že se bez jeho pomoci obejdu. Že to zvládnu fyzicky i psychicky, a kdyby ne, tak první kdo by mi měl pomoct je doktor či sestra! Proč manžel, když tomu nerozumí?
b) Upřímně jsem se bála, že tak "drsný" zážitek naruší intimní vztah, který si s manželem pěstujeme a střežíme jako oko v hlavě. Máme krásný, něžný sex i po sedmi letech manželství a já jsem nechtěla manžela vystavit pohledu na "nastřižení", krev a všechno to kolem… Manžel se tomu kupodivu nebránil a vnímal to stejně jako já!
c) Jsme oba rádi, že jsme to zvládli bez účasti manžela a náš sex zůstal stejný! Stejně dobrý!
Co si myslíte vy? Manžel, partner u porodu ano, či ne?
Z výše uvedeného je jasné, že důvodů pro přítomnost i nepřítomnost muže u porodu je více.
Zhnusím se mu!
Někdo se bojí toho, že poměrně naturální zážitek a nedej bože pohled do ženina rozkroku v muži potlačí veškeré sexuální choutky a touhy na několik následujících týdnů či měsíců. Jinými slovy, že se mu vlastní žena takříkajíc "zhnusí", což může nakonec znamenat poměrně citelný zásah do jinak fungujícího vztahu. V nejhorších případech může vše končit rozchodem či rozvodem.
Hlavně, ať nic neřeší, sedí a mlčí!
Jiní (jiné?) se bojí toho, že manžel bude akorát na obtíž, bude omdlévat, motat se doktorům pod ruce a ještě v těch nejvypjatějších chvílích fotit, nebo nedej bože natáčet video.
Miláčku, potřebuju tě u sebe!
Samozřejmě, že stále převažuje potřeba a touha žen, mít svého vyvoleného a tatínka děťátka jdoucího na svět - u sebe! Patříte mezi takové ženy? Toužíte po tom, aby byl manžel či přítel u porodu? Máte už porod/y za sebou a s ne/přítomností muže své zkušenosti?
Jaký je váš názor? Hlasujte a napište nám do diskuze! Zajímá nás to!