reklama

Mám měsíc po svatbě a toužím po sousedovi

"Před měsícem jsem se vdávala, ale stále myslím na našeho souseda," píše Dominika. Odešla za svým srdcem nebo zůstala s manželem? To se dozvíte v článku.

Foto: ISIFA/Thinkstock

O tom, že lásce nelze poručit, jsme se přesvědčili z příběhu, který nám zaslala jedna z našich čtenářek. Dominika se nedávno provdala, přesto však touží po někom jiném...

"Před půl rokem se přistěhoval nový soused. Já mám měsíc po svatbě a nemůžu na něj přestat myslet," píše Dominika.

Já za to nemůžu

"Jako účetní pracuji doma, občas přijde nějaký klient, ale většinu času jsem sama. Před nedávnem sousedi prodali dům a do ulice se přistěhoval velmi atraktivní chlap a když říkám chlap, myslím to vážně. Kusanec s úsměvem, že by se každé podlomily kolena."

S budoucím manželem Dominiky si padli do noty hned. Často se sousedem scházeli na grilování, na pivo, kávu nebo jen tak posedět.

Náš tip: Strach ze smrti mi ničí život i manželství

"Když jsem potřebovala pomoct na zahradě nebo s domem, Jonáš vždycky řekl, že musí zůstat v práci, ale ať klidně řeknu Davidovi, on má času dost. Jednoduše mi ho prostě naservíroval a David mi nikdy neřekl ne."

On po mně snad jede

"Začala jsem si všímat Davidových pohledů, když se Jonáš nedíval. Někdy jsem měla pocit, že hledá příležitost, kdy se mě může alespoň lehce dotknout. Šílené myšlenky jsem rychle zahnala, přeci si nedovolí nic k ženský jeho kamaráda a navíc chvilku před svatbou. Z toho, že jsem doma pořád sama mi už začalo málem hrabat, ale vždy zazvonil alespoň telefon nebo David houknul, zda se nepůjdeme projet na kolech a vše bylo v pohodě," vypráví Dominika.

Vše se změnilo ve chvíli, kdy spolu vyrazili na nákup. Dominika potřebovala dokoupit tvrdý alkohol a svatba byla už za tři týdny. Jonáš samozřejmě nemohl, protože měl v práci uzávěrku, ale poslal Davida.

"Už cestou do Prahy jsem cítila v žaludku takové šimrání, jaké jsem s Jonášem snad nikdy nezažila. David se na mě usmíval, vtipkoval a neustále mi opakoval, že mi to sluší. Když jsme vylezli z auta, pročetla jsem si seznam, co vše mám koupit a vzdychla jsem si, že mě štve, jak vše zařizuju sama a už nemám sílu. David nečekal, obejmul mě, pohladil po vlasech a řekl: "To zvládneme." Ještě dnes se musím přiznat, že to byl ten okamžik, kdy jsem se do něj zamilovala."

Jonáše mám ráda, ale...

Čas plynul rychle a do svatby zbýval už jen týden. Dominika si nebyla jistá, co vlastně ke komu cítí. Našel se i moment, že se přistihla ve chvíli, kdy chtěla svatbu zrušit, ale nevěděla, zda něco cítí i David.

"Ten večer jsem se rozhodla, že to vyřeším. Zazvonila jsem u Davida a rovnou na něj vše vybalila. Chtěla jsem vědět, zda je naděje, že by mohl cítit něco i on ke mně. Nejdřív se díval hrozně vyplašeně, pak řekl, že mě bere jako skvělou kamarádku a rád by, abych jí zůstala. Žádný náznak, že se mu líbím, nic. A já se v tu chvíli cítila, jako ta největší kráva pod sluncem."

Svatební den

Dominika měla celou svatbu nachystanou, samozřejmě, že jí nejvíce pomohl David a i když na něj často myslela a představovala si, jak by se s ním nejraději pomilovala, jejich předešlý rozhovor ji vrátil zpět na zem a ona byla rozhodnutá, že si vezme Jonáše. Sama přiznává, že se vdala spíše z obyčejného trucu.

Doporučujeme: Umělé oplodnění už nikdy! Teď čekám na adopci

"Toho rána odjel Jonáš pro své rodiče a já se vrátila domů načesaná a nalíčená. Chtěla jsem si užít trochu klidu, než se začnou sjíždět hosté, a tak jsem si sedla na terasu. Za chvilku přišel David, že mám nachystané auto (měl mě odvést na obřad). Nevím proč, ale podívala jsem se na něj strašně naštvaně. Pořád jsem se cítila hrozně dotčeně. Čekala jsem, že zase pronese něco trefného, ale on mě popadl, řekl, že už dál nevydrží a políbil mě. Během chvilky vychrlil, co vše pro něj znamenám. V ten moment začali přijíždět hosté a přijel i můj budoucí manžel."

 Dominika netuší, jak celý den proběhl, jen vzpomíná, že její pohledy patřily jen Davidovi, který od té doby byl opět chladný a snažil se vyhnout chvíli, kdy by byli o samotě, aby nemusel nic vysvětlovat. Brala si nepravého, ale nijak tomu nezabránila.

Toužím po jiném

"Už je měsíc po svatbě a já stále doufám, že mi David celou situaci nějak vysvětlí, ale zatím dělá, že se nic nestalo. A já ho tolik chci. Kdyby za mnou přišel a řekl by, ať s ním odejdu, nejspíš bych šla, jsem do něj blázen. A co můj muž? Žiju vedle něj, je moje jistota, ale zároveň hrozně toužím po jiném...

Co byste Dominice poradili? Má sebrat odvahu a jít za svým srdcem nebo se pokusit urovnat manželství, které mělo špatný začátek? Své vzkazy pište do diskuze pod článkem.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Co jedlého si můžete vypěstovat na balkoně?

Nemusíte jíst 5x denně. Další tabu padlo!

Jak vytvořit ze starého šicího stroje designový doplněk?



Evropské dotace půjdou na vědu a moderní technologie | Video: Petr Šoukal
reklama
reklama
reklama