Helena Třeštíková: Se vším se dá něco dělat
Co prozradila režisérka Helena Třeštíková v rozhovoru s Jolanou Voldánovou?
Pamatujete sérii dokumentů Manželské etudy? V těch příbězích se musel poznat každý, kdo je viděl a jen tak nezapomene. Aby svým divákům ukázala další rozměr mezilidských vztahů, dokončuje teď režisérka Helena Třeštíková třetí řadu - Manželské etudy po šestatřiceti letech.
V tuto chvíli je to ještě hrubý, nesestříhaný materiál, ale výsledek se začíná rýsovat: "Dva díly už máme hotové, další stříháme a ještě něco chceme postupně dotočit, aby to příští rok mohlo být hotové," prozradila v pořadu Kafe s Jolanou, který běží na Aktuálně.TV.
Na čem se všichni protagonisté tohoto časosběrného dokumentu, ale i samotná Helena shodnou? "Všichni říkají, jak ten čas letí, uvědomují si, že je třeba žít naplno. Vidí teď to, co mladým lidem, kteří mají před sebou nekonečno času, vůbec nedochází."
Režisérka slibuje, že nové díly budou dramatické, plné malých mikropříběhů. Cyklus tím prý ale zdaleka neskončí. Pokračovat chce nejen ona, ale i ti, které od jejich plus mínus dvaceti let natáčí: "Berou to už jako svůj životní úděl. Navzájem jsme se stali součástí svých životů."
A co je úděl Heleny Třeštíkové? "Já jsem taková kronikářka, už od základní školy. To jsou ty typy dětí, kterým nejde zpívat, ani kreslit, ani tělocvik jim moc nešel, a tak se stanou kronikářkou," směje se.
Manželské etudy, které začala točit v roce 1980, byly jejím prvním velkým úspěšným projektem. Nadále však sleduje i ostatní své hrdiny: "To jsou ti kronikáři, ti tu kroniku budou psát, dokud jim ruka neupadne."
Popírá však, že by její dokumenty měly negativní, beznadějný vývoj: "Myslím, že člověk by měl mít vždycky pocit, že něco dělat může. Do poslední chvilky by měl věřit, že něco změnit může."
Podívejte se, co dalšího nejen o své práci režisérka Helena Třeštíková Jolaně Voldánové prozradila: