Čtyřicítka? Rozjeďte to!
PhDr. Petr Šmolka tentokrát o tom, co dělat, když je vám čtyřicet a máte pocit, že se vám právě hroutí svět.
PhDr. Petr Šmolka tentokrát o tom, co dělat, když je vám čtyřicet a máte pocit, že se vám právě hroutí svět.
Napsala nám do redakce Petra, že nedávno oslavila své čtyřicáté narozeniny. "To by důvod k bilancování a já si uvědomila, že jsem za svůj život vlastně nestihla nic z toho, co jsem si vždycky přála. Toužila jsem po dětech, rodině, vlastním bydlení a úspěchu v zaměstnání. Dnes jsem ale bezdětná, žiji v podnájmu, manžela ani přítele nemám. Kde jsem udělala chybu a jak ji napravit?" Nad její otázkou se zamyslel psycholog a manželský poradce PhDr. Petr Šmolka.
Čtyřicítka - důvod bilancovat?
Čtyřicítka už dávno není tak významným životním zlomem, jak se ještě před jednou či dvěma generacemi zdávalo. "Život začíná po čtyřicítce" není jen rafinovaným reklamním sloganem, ale mnohdy i věrný odraz reality. Dokonce i to bilancování lze pojmout jako inventář neúspěchů a muzeum skutečných či domnělých křivd, nebo jako šanci rekonstruovat svůj dosavadní život.
Není podstatné, proč se nám dosud nesplnilo to, co jste si vždy přála. Podstatné je, co můžete udělat pro to, aby se vám vaše přání postupně plnit začala. Budete-li ale jen kdesi v bezpečí svého podnájmu žehrat na zlovolný osud, pak se těžko něco změní. Leda, že byste za změnu považovala prohloubení vlastních splínů.
Vyrazte mezi lidi! Hned!
Vždycky jste si přála děti? A kde je psáno, že musí jít o přání nenaplněné? Jen u nás se rok co rok rodí několik set dětí, jejichž matky jsou podstatně starší než vy! Samozřejmě, že bylo dost praktické, mít je nejen s kým počít, ale též vychovat. Pravděpodobnost, že nějaký takový potenciální partner bude náhodou procházet vaším podnájmem, je však prakticky nulová.
Asi budete muset vyrazit mezi lidi, nebo alespoň na seznamovací trh. Stačí se jen porozhlédnout, možností je spousta, včetně tzv. doplňkových forem (inzerce, internet, agentury...). Dokonce jste ve věku, kdy je vaše šance někoho potkat možná vyšší než před pěti či deseti lety. Vypadla jste totiž již z konkurence nezadaných dvacítek. Touhu po dětech lze ale naplnit i jinak.
Od pokusu vstoupit do systému pěstounské péče, třeba až po hledání profese, která by vám danou potřebu pomohla alespoň zčásti uspokojit. Na jedné straně mohou být kolektivní zařízení pro děti, na druhé třeba uplatnění v organizacích, které se zabývají volnočasovými aktivitami. Úplně od věci nemusí být ani, kdysi tak vážená, pozice neprovdané bezdětné a všemi dětmi milované "tetičky" v širším rodinném společenství.
Kde se stala chyba?
Čtyřicítka vůbec není špatný věk ani na profesní změny. I pro potenciálního zaměstnavatele můžete být docela zajímavá. Na jedné straně máte výhody zralosti, na druhé pak stále ještě spoustu produktivních let před sebou. Do vás by se mu přece mohlo vyplatit investovat.
I se spoustou koníčků lze v téhle životní etapě úspěšně začínat. Už z vás sice asi nikdy nebude vrcholová sportovní gymnastka nebo krasobruslařka, stále se ale ještě můžete velice slušně naučit tenis, golf, taroky nebo výrobu kraslic. Nehodící škrtněte a hodící si sama dosaďte!
Ptáte se, kde jste udělala chybu. Nevím. Vím jen, že i vám by bylo - s prominutím - houby platné po ní pátrat. Jsou chvíle, kdy není radno hledat viníky, ale řešení. Ta vaše už právě nastala.
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
