Volby v Íránu posílí jestřáby. I bez Ahmadínežáda

Teherán - Žádné mítinky na náměstích, žádné napjaté očekávání, žádné sledované televizní diskuse. Páteční íránské prezidentské volby se málo podobají těm, které před čtyřmi lety vynesly podruhé do prezidentského úřadu Mahmúda Ahmadínežáda.

Protiizraelský a protizápadní bijec tehdy podle oficiálních výsledků zvítězil, ale způsob sčítání hlasů vzbudil velké pochybnosti a dodnes není jasné, zda jeho zisk 62 procent hlasů už v prvním kole nebyl upravený bez ohledu na skutečné výsledky. Policie pak několik dní rozháněla mohutné demonstrace, ale letos něco takového sotva hrozí.

Rada dohlížitelů, která rozhoduje, kdo může kandidovat, připustila jen ty, kteří se těší důvěře nejvyššího duchovního vůdce země Alího Chameneího.

V íránském teokratickém systému má prezident velké slovo v ekonomice, ale malé v otázkách zahraniční politiky či justice. Právo veta má v poslední instanci duchovní vůdce Chameneí. Teokratický systém islámské republiky je nastaven tak, aby žádná zásadní změna neprošla bez jeho souhlasu.

Stoupenci reforem tak tentokrát nemají ve hře nikoho, pět z šesti kandidátů jsou stoupenci tvrdé linie, naprosto loajální Chameneímu. Jediným trochu odlišným politikem je bývalý íránský vyjednavač v rozhovorech o jaderném programu Hasan Ruhání.