reklama

Vlna antisemitismu přešla i Evropou

Praha – Antisemitismus, který se v Rusku projevil násilným útokem mladíka na jednu z moskevských synagog, není problémem pouze v této zemi.

Vlna antisemitismu Evropu zachvátila před pár lety. Sedmisettisícová komunita francouzských židů v roce 2000 dokonce požadovala vojenskou ochranu svých synagog.

Bomby ve Francii a Německu

Během pouhých deseti dnů tehdy zaútočili muslimští radikálové na více než devadesáti místech v zemi. Bombové útoky a násilí byly na denním pořádku.

O dva roky později se situace opakovala, i když s menší intenzitou. V Paříži se terčem útoků stala židovská škola na severu města, v Marseille, Štrasburku a Lyonu zaútočili muslimové na synagogy.

V Německu se v tom samém roce stala terčem útoků synagoga v berlínské čtvrti Kreuzberg. Nastražená bomba zde vybuchla v říjnu roku 2000 a následně v dubnu 2002. Naštěstí se oby incidenty obešly bez zranění.

V Británii bylo před třemi lety několik synagog popsáno nacistickými symboly. Mluvčí rabína Jonathana Sackse se tehdy nechal slyšet: "Tohle je první incident v naší zemi, který připomíná vývoj na kontinentě."

V Turecku útočila Al-Káida

Jeden z nejkrvavějších útoků posledních let se odehrál v Istanbulu.V listopadu 2003 tam teroristická organizace Al-Káida zaútočila na dvě synagogy. Při bombových útocích tehdy zemřelo více než dvacet osob a na tři sta jich bylo zraněno.

Nejvíce lidí zemřelo v roce 1994 při bombovém útoku na sídlo Argentinsko-izraelské asociace vzájemné pomoci v Buenos Aires. V sutinách sedmipatrové budovy tehdy zahynulo 86 lidí a dalších 300 utrpělo zranění.

Vleklý soud v Argentině vinu neprokázal

Třísettisícová argentinská židovská komunita je největší v Latinské Americe a sedmá největší na světě. Útok z roku 1994 byl připisován muslimským radikálům, které měl podpořit Írán.

Policie útočníky zadržela a postavila je před soud, který trval deset let. V roce 2004 ale nařídil soud obviněné radikály propustit, protože pro jejich vinu se nenalezly dostatečné důkazy.

Češka ve výběru 50 feministek světa: Nejsem extremistka, svět může být spravedlivější | Video: Daniela Drtinová
reklama
reklama
reklama