Nález vody kdekoliv ve Sluneční soustavě je vždy velká zpráva, je to tak?

Nenašli jsme přímo vodu, ale důkaz přítomnosti vody. Naše nejlepší modely ukazují, že pod povrchem na jižním pólu jsou rezervoáry vody, ze kterých tryskají gejzíry. Nedávalo by smysl, že by to mělo být něco jiného.

Gejzíry však musí pohánět nějaká energie, kde se bere?

Ano. K tomu, aby led na Enceladu mohl roztát, potřebujete teplo a energii. Teploty tak musí být nejméně 0 stupňů Celsia, a to je právě na tom to nejvíc šokující. Tak vysoké teploty ve vzdálenosti Saturnu od slunce. Je to však nepopiratelný fakt. Sonda Cassini zaznamenala teplo vycházející z jižního pólu. Všechny tyto skutečnosti ukazují na tento náš závěr.

To ale vznáší jasnou otázku. Když říkáte, že je zde nejspíš voda a nejspíš také zdroj tepla, co si odborníci myslí o přítomnosti života na Enceladu?

Pro život potřebujete vodu. Kapalnou vodu a samozřejmě také chemické substance, z nichž se dají vytvořit ústrojné látky. A ty můžete najít dnes téměř všude ve Sluneční soustavě. Na jižním pólu jsme našli jednoduché uhlovodíkové molekuly, například metan. Takže máme organické látky, kapalnou vodu, hydrologický cyklus s vodou v podzemí a tryskající na povrch.

Vypadá to, že máme vše potřebné, co odborníci považují už dlouhou dobu za prostředí vhodné pro živé organismy. A to je právě to, co nejspíš máme zde. Našli jsme další prostředí ve Sluneční soustavě, na velice překvapivém místě, které by mohlo ukrývat živé organismy. Do té doby, než se dostaneme přímo na místo, se to nedozvíme, ale je to velice vzrušující možnost. Rozšířilo to okruh možných prostředí vhodných pro život.

Tvrdíte, že tento nález na Enceladu je překvapivý. Jak to?

Nález na Enceladuje překvapivý, protože tento měsíc je tak malý. Enceladus je malinké místo, není větší než Anglie. Má obvod jen 300 mil. Nečekali jsme, že na tak malé místo bude mít dostatek horniny, která by poskytla radioaktivitu, která by vůbec něco mohla zahřát. Nepředpokládali jsme, že uvnitř by mohlo být tolik tepla, aby mohlo zahřát kapalnou vodu.

Kromě radioaktivity to bude mít nejspíš na svědomí i rozpínání Enceladu představte si to jako napínání gumového pásku nebo kancelářské sponky, které se tímto pohybem zahřívají. Oba tyto procesy nejspíš způsobují překvapivě vysoké teploty a udržují vodu v kapalném stavu. A i když nevíme, jak se vlastně Enceladus dokáže tak rozpínat, jednoduše to dokáže. Ten oříšek však ještě musíme rozlousknout.

Podrobnosti můžete sledovat na webové stránce NASA a sondy Cassini: www.nasa.gov/cassini