reklama

Vědecký výzkum a Tři naháči

Praha - Čeští speleologové a geologové již dříve nalezli podle svých slov ponorné jeskyně, které by pravděpodobně mohly být začátkem systému jeskyně Tří naháčů.  

Foto: NAMAK

"Do jeskyně vcházíme přes vývěr podzemního toku. A ve směru již objevených chodeb se nachází právě tyto dvě ponorné jeskyně. S těmi by se mohla jeskyně Tří naháčů propojit. Je tam ale bahno a chodby jsou zanesené, takže se pokusíme tím prokousat a nebo ještě máme v záloze jednu odbočnou chodbu, které jsme se až dosud vyhýbali, protože je hůře průchodná," popisuje celou cituaci Michal Filippi.

Oblast jižního Íránu je podle něj relativně neznámá. "Z osmnáctého století jsou první popisy území, pak dlouho nic, pak se prováděly nějaké výzkumy v sedmdesátých letech a s dalším větším průzkumem jsme začali my. Teď ta oblast "frčí" trochu víc, bádá se tam všude, ale do jeskyní moc výprav nechodí," říká.

 

Expedice NAMAK se kromě prodloužení jeskyně Tří naháčů bude snažit také odebrat vzrorky a zjistit, zda solné pňě nadále "rostou" díky výstupu soli z hloubek. Podle zatím udělaných měření rostou pňe (podzemní solný sloup - geologický útvar) Hormoz i Namakdán rychlostí 4-7 mm/rok, což je rychlost řádově vyší než je to u okolního povrchu.

 

Začátek vývoje krasových jevů v oblasti obou pňů stanovili vědci při předchozích expedicích do období před 50 až 70 tisíci lety. Zbytek z rozpuštěné soli vytvořil nad oběma pňy mocný caprock (z anglického cap - čepice a rock - hornina). Tento caprock pně dosud překrývá. Povrh solných skal je většinou pokryt směsí písčitých usazenin, které jim dodávají červenohnědou barvu.

Povinnost 1,5 metru pomůže cyklistům i řidičům, po nehodě už je pozdě, říká Kindl | Video: Martin Veselovský
reklama
reklama
reklama