Vavřín vznešený, vavřín ušlechtilý nebo také vavřín pravý (Laurus nobilis) je rostlinou z čeledi vavřínovitých. Je nazývaný také bobkový strom. Jeho list, který slouží jako koření, se pak označuje jako bobkový list. Aromatický vavřín nachází uplatnění také v parfumerii. Dříve se vavřín využíval v lidovém léčitelství. Pěstuje se i jako okrasná rostlina.
Vavřín má původ v Malé Asii a Středozemí. Již od dob antiky slouží jako užitková rostlina. Ve starověkém Římě byl vavřín, resp. vavřínový věnec symbolem slávy a vítězství. Právě od latinského jména vavřínu pochází výraz laureát, který se dodnes využívá ve spojení s lidmi, kteří ve svém oboru dosáhli úspěchu a jsou nositeli nějakého ocenění.
Popis rostliny
Vavřín vznešený představuje stálezelený dvoudomý keř nebo strom s výškou kolem 7 m.
Má oblé větve, které jsou v mládí purpurově hnědé, později šedivějí. Vavřín je typický svými tuhými kožovitými listy se silnými řapíky. Mají sytě zelenou barvu, z rubové strany spíše olivovou. Z obou stran je nápadná žilnatina. Listy vavřínu mají podlouhlý až kopinatý tvar, jsou úzce zašpičatělé. Na okrajích jsou mírně zvlněné. Listy nesou výrazné aroma, pro které se využívají jako koření nazývané bobkový list.
Vavřín kvete jen nenápadnými květy bílé nebo žlutavé barvy. Čtyřčetné květy vyrůstají během června z paždí listů, složené do chudých okolíků. Zatímco květy jsou světlé, plody vavřínu představují tmavě fialové až černé bobule vejcovitého tvaru. Semena dozrávají na konci podzimu.
Pěstování
Ve Středozemí má vavřín podobu vysokého stromu. U nás dorůstá do menších rozměrů. Pěstuje se v přenosné nádobě tak, aby se mohl na zimu schovat před mrazem (na chladné, bezmrazé, ale světlé místo). Nádoba by měla být dostatečně velká.
Vavřínu vyhovuje výživná, ale kyprá půda. Bude se mu dařit na slunném stanovišti, chráněném před větrem. V létě vyžaduje dostatek hnojiva a vláhy, avšak je náchylný na přemokření. Kořeny vavřínu snadno uhnijí a s nimi hyne celá rostlina. Rostlina hyne i v případě uschnutí všech listů.
Vavřín dobře snáší řez, dá se tvarovat do mnoha forem. Oblíbený je zejména jako malý stromek s kulovitou korunkou na delším kmínku. Kmínek se vytvoří odštipováním spodních větví a listů. Vavřín existuje i ve šlechtěných kultivarech, například se zlatými listy.
Vavřín se množí vrcholovými řízky (měly by mít alespoň pět lístků), také kořenovými řízky nebo semeny.
Bobkový list v kuchyni
Listy vavřínu mají dekorativní vzhled, ale pro svoje specifické aroma nacházejí i kulinářské využití. Dají se sklízet dle potřeby, užívají se čerstvé nebo se suší. Čerstvé listy mají aroma kafrové, které se po usušení mění až na bylinné s podtóny květin. Jako bobkový list nacházejí uplatnění v tradiční české kuchyni (rajská, svíčková, kysané zelí), ale i kuchyni francouzské a jiných. Dochutí omáčky a polévky, doladí chuť dušeného masa, zvláště zvěřiny. Hodí se i při nakládání masa, které částečně konzervuje. Zpestří však také chuť sladkých dezertů, typicky anglického pečeného pudinku.
Ve větší dávce může vavřín působit narkoticky, v kulinářství však tyto účinky nehrozí. Naopak, přináší i prospěšné léčivé vlastnosti.
- vavřín podporuje trávení
- působí protizánětlivě
- má antiseptické účinky
Vanilkový puding s vavřínem – recept
Vedle dvou, nejlépe čerstvých bobkových listů budeme dle receptu potřebovat 150 ml plnotučného mléka a 150 ml smetany ke šlehání, také 3 vaječné žloutky, 1 – 2 lžíce cukru, špetku soli a vanilkový lusk.
Mléko spolu se smetanou a bobkovými listy přivedeme k varu, poté odstavíme. Přidáme vyškrabanou dřeň vanilkového lusku, rozšlehané vaječné žloutky, cukr a sůl. Vše důkladně za mírného zahřívání rozmícháme, ale nevaříme. Mícháme až do zhoustnutí pudinku. Poté ho ihned podáváme ještě jako horký. Můžeme ho zpestřit kousky ovoce.
Upozornění
Text nenahrazuje lékařské vyšetření. Má pouze informativní charakter. Konkrétní léčba je vždy v rukou odborníka, také využívání léčivých bylin by mělo být individuálně konzultováno s lékařem.
