Veronika Lechnerová
Jak předejít vánočnímu stresu?
Sama celkem s vánočním stresem bojuji. Asi nejspíš proto, že člověk se toho snaží tolik zařídit, aby byl na ty pomyslné Vánoce připraven, ale ve finále mi přijde, že mi vždy proklouznou skrz prsty. Časem jsem pochopila, že to vážně není o tom úklidu a splněném to-do listu v podobě nakoupených dárků, ale o čase, který člověk stráví tím, co má rád. Ať už jsou to setkání s přáteli, večeře s rodinou, nebo procházky po městě. A jak tomu stresu předejít - nejspíš nenechat se tím shonem strhnout. Naplánovat si věci podle sebe a moc neřešit, jak to mají ostatní. Alespoň takhle to chci udělat já.
Je dobré dětem kupovat vše, co napíší na vánoční seznam?
Moje odpověď zní rozhodně ne. Sice vlastní děti nemám, ale z učitelské praxe vím, že není dobré plnit dětem každé jejich přání. Přijde mi, že je až moc učíme závislosti na hmotě v tom smyslu, že si na něco ukážou a mají to. A když to nezískají, jsou nešťastní, pláčou a snaží se docílit svého. Myslím si, že je dobré dětem ukazovat už od malička, že tím nejdůležitějším je společně strávený čas a tradice, nikoliv tuna dárků pod stromečkem. Celkově k dárkům poslední dobou přistupuji spíš minimalisticky, i když vím, že u dětí by to mohlo být složitější. Nicméně věřím v to, že když jsou děti vedeny k tomu, že méně znamená více, mohlo by to fungovat.
Co doporučujete rodičům, kteří si zvykli svoje děti zahrnovat dárky tak, že spíše záleží na počtu než na symbolu obdarování?
Pokud toto chtějí u svých dětí změnit, doporučila bych jim více s nimi komunikovat a vysvětlovat pravou podstatu dárků a Vánoc samotných. Je to běh na dlouhou trať, ale sama si pamatuji, jak se mnou moje mamka vedla nekonečné hovory, když jsem byla dítě, abych některé věci pochopila, a mělo to svůj smysl. Vím, že se dnes spoustu rodičů snaží svým dětem dát to, co sami v dětství neměli, ale otázkou je, jestli je to pro děti prospěšné. Dárky by měly potěšit, radost by se však neměla odvíjet od jejich počtu.
