Zamyšlení nad pravou vánoční radostí

Sotva se vrátíte z letní dovolené, většinou rovnýma nohama naskočíte do zajetých kolejí každodenní rutiny. Práce se během volných dnů nahromadí a vám po chvílích uvolnění, třeba někde na slunečné pláži a daleko od běžných povinností, nezbývá, než se znovu, a snad ještě intenzivněji, zapojit do "procesu".

Září…

Děti nastupují do škol a školek, konečně se jakž takž "usadí" školní rozvrh a denní režim. Nad letní dovolenou už ani nevzdechnete, protože, protože… prosím?! Dovolená? Jako by nebyla!

Každodenní klasika vám už skoro začíná vyhovovat, anebo přesněji řečeno o ní nemáte čas přemýšlet. Všední dny, od pondělí do pátku, jsou jako přes kopírák a víkendy často bývají nutnou domácí pracovní terapií. Ta terapie se však netýká vás, ale vaší (přes týden silně zanedbávané) domácnosti. Ačkoliv…

Říjen…

Cože?! Kam se podělo září? A proč už začínáte pomalu, ale jistě vídat vánoční reklamy? Je tohle vůbec možné, resp. normální? Vždyť i vaše děti se tuhle v autě podivily, jak ten čas neuvěřitelně letí! Sotva trochu přivykly školnímu rozvrhu a začínají si pamatovat, který den co mají, začínají někde vzadu tichounce problikávat Vánoce.

Listopad…

"Last Christmas, I gave you my heart…" už od druhého týdne v listopadu pravidelně slýcháváte melodii dnes už ikonické písničky skupiny "Wham!" v čím dál plnějších nákupních centrech. Sem tam ji pustí už i v rádiu, ale zatím vás přece jen ještě šetří.

Začíná to pravé předvánoční šílenství, z pestrobarevných výloh na vás mrkají nechutně vysoké slevy na všechno a vánoční lákadla stoupají do závratných výšin. 

Prosinec?! No to snad ne!

Uf…! Dárky?! Ještě neeee! Přestože na vás ty nejlepší nabídky útočí každým dnem, stále nemáte hotovo. Do nacpaných nákupáků se vám opravdu nechce; jedině snad těsně po deváté ranní, anebo naopak pár minut před zavírací dobou…

V po strop přeplněném metru si (nechtěně) vyslechnete rozhovor dvou postarších dam o tom, kolik druhů cukroví letos napečou, přesněji řečeno už napečeno mají, jakým způsobem vypíglovaly byt a jak pro Fanoušovo kluka má jedna dotyčná už vše nakoupeno. I ten nehorázně drahý mobil. No jo, ale když on ho tak moc  potřebuje!

To vám na dobré náladě nepřidá a na pocitu, jak nemožná matka a manželka jste, naopak vrchovatě přispěje. No nic.

Vánoce? Ano, ale…

Večer ležíte v posteli, vedle vás spokojeně oddechuje manžel. Je trpělivý, má pochopení. Je skvělý, jen… trochu moc chrápe.

Ve vedlejším dětském pokoji zaslechnete zvonivý smích mladšího synka. Asi se mu něco veselého zdá. Starší dcera teprve před chvilkou odložila knížku, co našla pod stromečkem, a opatrně zhasla. 

Přemýšlíte o dnešním dni. Byl štědrý, totiž Štědrý. Dvacátý čtvrtý prosinec, Vánoce. Nakonec jste přece jen něco stihli nakoupit, trochu poklidit a vytvořit nějakou vánoční atmosféru. Ačkoliv je jasné, že trocha stylových dekorací a jmelí pověšené pod kuchyňským stropem Vánoce nedělá.

To pravé je jinde

Pořád ještě nespíte. Ne proto, že máte plnou hlavu starostí a výčitek, co všechno se letos zase nestihlo. A že máte napečené jenom perníčky a vanilkové rohlíčky, kapr se trochu připálil a v salátu chyběly kyselé okurky? To je fuk.

Letos totiž zažíváte překvapení. Cosi jako procitnutí ze zlého snu. Nacpané obchoďáky, slevy, výprodeje, sladkosti… Je to za vámi!

Jak to?

Protože letos prožíváte opravdové Vánoce. A ty jsou na hony vzdálené nákupnímu šílenství a masírování prodejci, množství cukroví a hromadě balíčků pod předraženou jedlí.

Letos jste si totiž všichni společně sedli ke stolu a vaše pubertální dcera u štědrovečerního (skromného) menu prohlásila: 

"Já jsem tak moc šťastná, že jako rodina TAKHLE fungujeme…!"

Šťastně vydechnete, zatlačíte slzu dojetí a je vám krásně. Je krásně vám všem, protože právě o tom by měly ty skutečné Vánoce být.

O radosti, že jste spolu. A o štěstí, že je vám společně dobře. Protože to je ten největší dárek, který můžete najít (nejenom) pod vánočním stromkem.

A co letos popřát?

Snad "jen" šťastné a sdílené Vánoce, nikoliv však na sociálních sítích!