V Německu se firmy svými učni chlubí
Berlín Nabírání a financování vlastních učňů patří v Německu, na rozdíl od praxe běžné v České republice, k dobrému jménu každého, aspoň trochu úspěšného podniku.
Svými učni se firmy chlubí stejně rády jako rostoucími zisky či vytvářením nových pracovních míst.
Ať už jde o relativně malý rodinný podnik, jako je hofheimský výrobce tiskařských strojů Polar Mohr, nebo giganta typu Deutsche Bank, podniky hrají v systému odborného vzdělávání v sousední Spolkové republice klíčovou roli.
Jen v roce 2000 k nim do učení chodilo skoro 1,7 miliónu mladých. Tedy více než dvě třetiny Němců ve věku 16 až 19 let.
Nemáš učně? Tak plať!
Ani v Německu se však vzdělávání kvalifikované pracovní síly neobešlo bez problémů. Stejně jako jinde v Evropě, i německé firmy se v minulých letech musely vypořádat s hospodářskou stagnací a negativními důsledky globalizace.
Kromě toho, že přesunuly pracovní místa dál na východ, začala řada z nich rušit i finančně nákladné vydržování učňů.
Aby se systém odborného vzdělávání nezačal hroutit, přišla tehdejší vláda kancléře Gerharda Schrödera před dvěma lety s neobvyklým plánem: podniky, mezi jejichž zaměstnanci nebylo aspoň sedm procent učňů, měly povinně odvádět část zisků firmám, kde učni pracovali.
Místo zákona dobrovolný pakt
Nápad odborářů, Zelených a levého křídla sociální demokracie (SPD) se ale nelíbil ani zemské komoře německého parlamentu (ta příslušný návrh zákona odmítla), ani zaměstnavatelům. Spolu s někdejším ministrem hospodářství Wolfgangem Clementem (SPD) proto v polovině června 2004 vymysleli plán nový.
V dohodě, zkráceně nazývané Pakt pro vzdělávání, se zástupci svazu průmyslu, obchodní komory a řemeslníků dobrovolně zavázali, že každý rok zřídí na vlastní náklady nejmíň 30 tisíc nových učňovských míst.
Nečekaný úspěch
Platnost paktu měla původně vypršet letos v červnu. Nová vláda v čele s pravicovou kancléřkou Angelou Merkelovou (CDU) se ji ale v lednu rozhodla ještě o další tři roky prodloužit. "Pakt byl velkým úspěchem," vysvětlil nový ministr hospodářství, bavorský konzervativní politik Michael Glos (CSU).
Důvod? Nejenže firmy dobrovolný závazek splnily, podle nejnovějších statistik ho dokonce v loňském roce hned dvojnásobně překonaly. "Namísto 30 tisíc nových učňovských míst jich v průmyslu, obchodu a v řemeslné výrobě vzniklo 63.400," uvedla agentura Reuters. Mladé lidi nabralo do učení i 40 tisíc firem, které o ně rok předtím zájem nejevily.
Ministr: A bude líp
"Pokud se nám podaří, aby konjunktura z ciziny přeskočila k nám, zvýší se také ochota našich podniků přijmout další učně," věří ministr Glos. I západně od českých hranic je totiž stále co zlepšovat.
Přestože poptávka po výučním listu v Německu stále ještě překonává nabídku, na 500 tisíc německých firem, které by kvalifikovanou pracovní sílu vychovávat mohly, se zatím do systému odborného vzdělávání zapojit odmítá.
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
