USA rozšiří základny na Guamu, pacifické výspě své moci
Přesune se sem 8000 vojáků z Okinawy, voda, kanalizace i další infrastruktura však chybí
Hagåtña - Indonésie, Austrálie, Guam. Tak zní program návštěvy amerického prezidenta Baracka Obamy, když v červnu zamíří do jihovýchodní Asie.
Po zuby ozbrojený ostrov Guam, jehož čtvrtinu přímo vlastní armáda USA, se vklínil při Obamově cestě mezi dvě regionální velmoci z prostého důvodu. Washington by sem rád přemístil dalších 8000 tisíc členů americké námořní pěchoty a jejich rodinné příslušníky.
Tichomořský ostrov je jen 270 kilometrů čtverečních veliký, ale jedná se o jedno ze strategicky nejdůležitějších území Spojených států, odkud mohou americká letadla v případě potřeby rychlé dosáhnout Tchaj-wanu nebo Severní Koreje.
Guamské kapacity však na další vojenskou zátěž nestačí. Hrozí nedostatek vody, přehlcení kanalizačního systému, nemocnic, silnic i další infrastruktury. Své si má zakusit i zdejší korálový útes, vedle pláží a bezcelních zón hlavní lákadlo pro zdejší ekonomiku zásadního turistického průmyslu.
Bojovný ostrov
Pokud sem však mají další „mariňáci“ opravdu zavítat, je podle propočtů místní vlády nutné investovat do infrastruktury nejméně 3 miliardy dolarů. Obama v letošním rozpočtu počítá na Guamu s investicemi 750 milionů dolarů a požádal Kongres o další miliardu na příští fiskální rok. Žádné formální ujištění, že sem peníze doputují, však Guam nemá.
„Nás národ ví, jak nás najít, když se jedná o válku a nasazení v boji,“ citoval list The Washington Post viceguvernéra ostrova Michaela W. Cruze. „Ale když jde o válečné přípravy… nikdo zdá se neví, kde se Guam nachází.“
Ostrované pravidelně vévodí mezi padesáti státy a zámořskými územími USA v statistice vstupu do armády a v boji umírají v poměru k pevninským USA čtyřikrát častěji. A sám ostrov je profilován vojensky a nachází se na něm řada základen, které hostí stíhačky F-22 Raptor, nukleární ponorky i neviditelné bombardéry B-2 s jadernou výzbrojí.
Výspa americké vojenské moci
USA získaly Guam od Španělska během americko-španělské války o Kubu, Portoriko a Filipíny roku 1898 a je jediným americkým územím, které bylo okupováno za druhé světové války. Právě brutální japonská okupace a vděčnost místních obyvatel Spojeným státům je považována za jeden z důvodů, proč ostrované vstupují tak rádi do armády.
Dalším jsou peníze. Čtvrtina jich žije pod hranicí chudoby stanovenou pro USA, přibližně o 10 procent více než v případě pevninského území Spojených států.
Ostrov tak sám infrastrukturní změny způsobené rozšířením vojenské přítomnosti utáhnout nedokáže.
To ve své únorové zprávě konstatovala i americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA), obdoba ministerstva životního prostředí, která plán označila za „environmentálně neuspokojivý“.
Špatné a bude to ještě horší
EPA se například nelíbí, že plán na rozšíření základen nijak neřeší, kde se vezme voda pro dalších až 56 tisíc obyvatel (stavaři, vojáci, jejich příbuzní, populační přírůstek) a jak bude řešeno rozšíření kanalizace.
„Současný plán přiznává, že dalších 56 tisíc obyvatel značně zhorší již v současné době environmentálně neuspokojivou situaci, ale nenabízí žádný konkrétní uskutečnitelný plán, který by jí pomohl čelit,“ stojí ve stostránkové studii EPA publikované v únoru.
Guam už nyní čelí obtížím, které jsou na pevninských USA neznámou věcí. Zdejší vodu je třeba převařovat, kanalizace je děravá a dochází ke kontaminaci vodních zdrojů. Lidé tu také zakládají nelegální skládky a používají benzín s největším obsahem síry z celých USA.
Agentura rovněž napadla plán na vybudování přístavu pro letadlovou loď na jaderný pohon, který by poškodil 30 hektarů korálového útesu.
Mariňáci z Okinawy
Osud Guamu je úzce svázán s jinou americkou základnou v Tichém oceánu, Futenmou na japonské Okinawě v osmdesátitisícovém městě Ginowan. Mezi vojáky USA a Japonci došlo v posledních letech k řadě konfliktů a USA a Japonsko se v říjnu 2005 dohodly, že se zdejší námořní pěchota přemístí do odlehlejších částí ostrova.
Po loňských volbách se však k Japonsku dostala k moci levice, která požaduje přesídlení 4000 mariňáků působících na Futenmě z ostrova úplně. Na Guam by se jich tak mělo přestěhovat z Okinawy celkem 8000.
Zpočátku guamská vláda plán vítala, ve světle výše zmíněných skutečností však začala iniciativu kritizovat. Jejich schopnost lobbovat za svá práva ve Washingtonu je však velmi omezená. Ostrov má sice jednu zástupkyni ve Sněmovně reprezentantů USA, ta ale nemá hlasovací práva, podobně nemohou obyvatelé ovlivnit ani volby prezidenta USA.
Nyní tak musejí čekat, s čím sem Obama přijede.
„Má vizi, kterou nazývá ´Jeden Guam, Zelený Guam´, která má zajistit, že investujeme do kapacit, které jsou dlouhodobě udržitelné a energeticky bezúhonné,“ prohlásil personální šéf Rady pro národní bezpečnost Dennis McDonough v polovině března.
Obama měl na Guam původně dorazit krátce na to, nakonec však svou cestu do Tichomoří odložil kvůli hlasování o zdravotní reformě v Kongresu na červen.
