Porod v bunkru. Syn Ukrajinky přišel na svět během výbuchů. "Jsi nový Ukrajinec"
Dvaatřicetiletá Ukrajinka se pečlivě připravovala na svůj první porod. Toužila po tom, že svého syna přivede na svět přirozenou a jemnou cestou. Její představy se ale nakonec s realitou nepotkaly. Syna Fedora porodila v zanedbaném nemocničním bunkru za zvuku výbuchů a sirén.
"Byl to druhý den války. Byla jsem velmi nervózní, slyšela jsem výbuchy. Připravovala jsem se na porod syna, uklízela jsem dům, a i když jsem začala mít bolesti, stále jsem nevěřila, že ho přivedu na svět během války," popisuje dvaatřicetiletá Viktoria pro britský deník The Guardian. Mladá žena nakonec první dítě porodila v nemocničním bunkru.
Protože byly bolesti čím dál intenzivnější, vydala se s manželem do kyjevské nemocnice. Město bylo úplně prázdné, stále se ozývaly exploze a sirény. Bála se, ale snažila se myslet pozitivně. "Když jsme do nemocnice přijeli, byla vypnutá všechna světla, protože se zaměstnanci obávali bombového útoku. Doktor nás ihned odvedl do příjemné a barevné místnosti," vzpomíná Ukrajinka.
Giving birth in a bunker in Kyiv: ‘I said to him you’re a new Ukrainian’ https://t.co/d5RlaZ19Jv
— The Guardian (@guardian) March 2, 2022
V bunkru byla zima a vlhko
Když se městem za dvě hodiny rozezněly hlasité sirény, doktor Viktorii řekl, že musí jít do úkrytu. Mladá žena se na porod pečlivě připravovala, chodila na těhotenské kurzy i lekce jógy a těšila se na přirozený a jemný porod. Takhle si ho rozhodně nepředstavovala.
"Lidé panikařili a spěchali. Nemohla jsem si ani obléct kalhoty, jaké jsem měla bolesti. Když jsme vstoupili do bunkru, zažili jsme šok. Byl ještě ze sovětských dob a nebyl udržovaný. Rozpadal se, bylo v něm velmi vlhko a zima," popisuje mladá matka.
Viktorii odvedli do malé místnosti bez dveří, která byla od dalšího prostoru oddělená pouze sprchovým závěsem a na jehož druhé straně se ukrývalo přibližně 50 lidí. "Nebyly tam žádné lékařské přístroje, jen gynekologická židle. Snažila jsem se nedívat okolo a doufala jsem, že se brzy vrátíme do nemocnice," vzpomíná.
Nechci, aby můj syn znal válku
Když jí praskla plodová voda, doktor rozhodl, že dítě přivede na svět v podzemí, bylo by totiž riskantní s porodem čekat. "V ten moment jsem se nebála. Věřila jsem mu. Jediná věc, na kterou jsem myslela, bylo to, že držím svého syna a už nemám bolesti," popisuje.
Když své dítě poprvé spatřila, zaplavily ji láskyplné pocity. "Vypadal jako malá kopie mého manžela, který přestřihl pupeční šňůru. Syn byl velmi teplý. Cítila jsem lásku, čisté štěstí a všechny tyto mystické emoce," říká Viktoria, která potomka pojmenovala Fedor.
"Když jsem ho v bunkru držela v rukou, řekla jsem mu: 'Jsi šťastný, jsi jedinečný, jsi narozený na Ukrajině. Jsi nový Ukrajinec.' Doufám, že můj syn bude znát tuto válku jen z příběhů a nikdy nepocítí, jaká je v reálném životě," uzavírá.