Publikováno v týdeníku Respekt, 24. června 2002, autor: Erik Tabery

Společnost InnoVatio vypracovala stejně jako před čtyřmi lety analýzu komentářů českých médií během volební kampaně. Čtyři hlavní české deníky - Hospodářské noviny, Lidové noviny, MF Dnes a Právo - sledovala od prvního května až do voleb.

InnoVatio monitoruje frekvenci psaní o jednotlivých partajích a zaznamenává, zda jde o pozitivní či negativní hodnocení. Když začneme u sociálních demokratů, je zřejmé, že se jim dařilo média s blížícími se volbami přesvědčit, že jsou dobrou stranou.

Zatímco totiž v druhém květnovém týdnu obsahovalo 26 % komentářů v celostátním tisku o ČSSD negativní výpovědi, za tři týdny už to bylo jen 17, pak 15 a týden před volbami dokonce jen 13 %. Podobný sestup k lepšímu zaznamenala i Unie svobody a KDU-ČSL. U lidovců byly týden před volbami dokonce pouze 2 % ne! gativních výpovědí, u unionistů to bylo 8 %.

Na rozdíl od sociálních demokratů si ale strany Koalice nevysloužily téměř žádné pozitivní hodnocení. Vesměs šlo pouze o neutrální komentáře.

Zajímavá čísla ukazuje InnoVatio u komunistů. Tady je kritičnost značně rozkolísaná. Největší kritiky se jim dostalo v týdnu od 13. května. Proč? V těchto dnech se hovořilo o procesu s ministrem, který zbavil občanství spisovatele Pavla Kohouta, o tlaku USA na Špidlu, aby se zbavil Zemanova poradce a bývalého komunisty Šloufa apod.

V příštích týdnech ale vše utichlo a komunisté byli kritizováni méně než ostatní strany. K dramatickému nárůstu došlo až v týdnu před volbami. Tehdy až 37 % komentářů obsahovalo negativní výroky. Noviny se začaly věnovat možným rizikům po volbách a zvažovat, zda mají u nás šanci extremistické strany. Komunistům se tak dostalo negativní pozornosti.

ODS byla v průběhu sedmi týdnů před volbami rovnoměrně kritizována. V průměru to bylo každý týden kolem 25 % negativních ohodnocení v komentářích. Bez výraznějších propadů či naopak nárůstů.

InnoVatio vypracovalo také "chování" deníků od letošního ledna do čtrnáctého června. Je zajímavé se podívat na jednotlivé tituly. Tak například to, že nejméně kritický k vládě je deník Právo. V jeho textech převažovaly negativní výpovědi nad pozitivními jen o 6 %. U ostatních deníků se to pohybuje kolem 11 %, tedy o polovinu více. Právo bylo také jednoznačně nejkritičtější k ODS - 17% převaha negativních pohledů.

U zbývajících deníků je to podobné jako u ČSSD, tedy kolem 11-12 %. Lidové noviny, MF Dnes a Hospodářské noviny byly nejméně kritické k Unii svobody a KDU-ČSL: v průměru o 6 % víc negativních hodnocení.

Zajímavé je, že téměř ani jeden deník nebyl nějak výrazněji negativně vymezen vůči komunistům. Kritičnost vůči nim se rovnala postoji k ODS.

Pokud jde o televize a jejich hlavní zpravodajské relace, zcela a přísně neutrální bylo veřejnoprávní médium. Dokazuje to měření InnoVatia z období od ledna do osmého června. Pokud jde o převahu negativního hodnocení nad pozitivním, projevila Česká televize o maličko kritičtější pohled jen u ČSSD, kde tato převaha činí 6 %.

U ostatních demokratických stran to jsou jen 2 % a u komunistů dokonce 0 %. ČT totiž o KSČM odvysílala pouze neutrální zprávy a nevytvořila prostor pro kritiku KSČM ze strany jiných partají.

Hned po veřejnoprávním kanálu byla ke komunistům vstřícná televize Prima: v jejím deníku převažovalo negativní nad pozitivním o 2 %. O další 2 % byla kritičtější ke KDU-ČSL a Unii svobody. O další 3 % na tom byla hůře ODS a u sociální demokracie činila převaha negativního hodnocení nad pozitivním 11 %.

Novácké Televizní noviny byly nejméně kritické k ODS a Unii svobody. Obě strany byly negativně hodnoceny pouze o 5 % více než pozitivně. Pak byla s 9 % ČSSD, až za ní s 10 % KDU-ČSL a nakonec KSČM s 13% převahou negativních hodnocení na pozitivními.

Pokud jde o soukromé televize, agentura InnoVatio ukazuje, že v diskusních pořadech byli moderátoři nejméně konfrontační ke KSČM. Podíl konfrontačních otázek činil pouze 24 %, zatímco u jiných partají to bylo kolem 50 %.