Tuberkulóza se vrací do Evropy. Máme se bát?
Tuberkolóza je zpět na našem kontinentě. Profesor Kolek v rozhovoru ujišťuje, že u nás je zatím klid. Ten ale může být jen dočasný, protože antibiotika selhávají. Na co si dát pozor a jaké jsou příznaky nemoci, která kdysi kosila Evropany po tisících?
Tubera, souchotiny, souchotě... Jménem tato obávaná nemoc naznačuje, jakoby patřila do starých časů Dámy s kaméliemi, Jiřího Wolkera nebo Betty MacDonald. Jenže to není pravda. TBC se znovu stává hrozbou, tentokrát globální. A hrozí i nám, nejvíc v Praze.
V porovnání s loňskem zde vzrostl počet o 12 procent případů. V celé republice je už téměř pět set nemocných. Nejvíc přibývá pacientů s mulitrezistentní formou TBC, která nereaguje na léčbu a musí být dlouhodobě na uzavřeném oddělení se speciálním režimem, aby někoho nenakazili. Takových lůžek je ale kritický nedostatek.
"U nás byly zjištěny dva případy tuberkulózy mezi migranty, které sleduje ministerstvo vnitra. Realita je tedy mnohem klidnější, než se předpokládalo.
U těchto lidí je prováděn rentgenový snímek hrudníku a při podezření na TBC je vyšetřují plicní lékaři," říká předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti a České aliance proti chronickým respiračním onemocněním Vítězslav Kolek, jehož jsme v této souvislosti požádali o rozhovor.
Jsou obavy z přenosu nemocí uprchlíky opodstatněné a reálné?
Při zachování pravidel prevence a časné diagnostiky nemoci by nemělo naší populaci hrozit riziko vzniku nových závažných epidemií. Zatím k nám směřuje omezený počet migrantů, a to hlavně ze Sýrie, kde výskyt tuberkulózy není extrémně vysoký. Horší je již situace v Pákistánu nebo Afganistánu, z Afriky k nám zatím běženci nesměřují. Tato situace rozhodně není důvodem ke xenofobním náladám spojeným s obavami z přenosu nemoci nebo k odmítání pomoci těm, co ji potřebují. Při zachování běžných hygienických norem lze pomáhat bez rizika přenosu onemocnění.
Jak se vlastně TBC přenáší? Podle některých pramenů stačí sedět vedle nemocného v letadle, podle jiných se pro přenos musí jednat o dlouhodobý kontakt.
Tuberkulóza se typicky přenáší kapénkovou infekcí při mluvení, kašlání nebo kýchání. Ostatní druhy přenosu jsou vzácné. Kontakt s nemocným vylučujícím tuberkulózní mykobakterie musí být blízký a dlouhodobý. Rozhodně nestačí náhodné setkání na ulici nebo v tramvaji. Předpokládá se aspoň 8 hodin celkového 'těsného' kontaktu, jako je sdílení společné místnosti, domácnosti nebo jiného prostoru.
Jak se na situaci v Evropě podepsala uprchlická vlna?
V současné době milionové migrační vlny není možné předpokládat, že by pobyt běženců z asijských a afrických zemí s mnohonásobně vyšším výskytem tuberkulózy neovlivnil epidemiologické parametry v Evropě. Přesná čísla nejsou známa, ale nárůst tuberkulózy v Německu bude znatelný.
Jaké jsou příznaky, na které bychom si měli dát pozor?
Příznaky jsou podobné jako u jiných respiračních infekcí, zpravidla trvají delší dobu a zhoršují se. Je to kašel - suchý nebo s vykašláváním hlenů, dušnost a bolesti na hrudníku. Celkové neprospívání s váhovým úbytkem, zvýšené teploty noční poty. Závažnějším příznakem je vykašlávání krve.
Jaký je rozdíl mezi běžnou tuberkulózou a multirezistentní formou? Ta se dá získat jak?
Tuberkulóza je vyvolaná mikroorganismem Mycobacterium tuberculosis, který se tradičně označuje jako Kochův bacil. Je to poměrně odolný mikrob, které přežívá i v extrémních podmínkách. Léči se léky zvanými antituberkulotika ,a to nejméně 6 měsíců. Léčba bývá úspěšná ve více než 90 procent. Existují však polyrezistentní formy, na které nezabírá hned několik léků z běžně používaných. Dále existují i zcela rezistentní formy, na které účinné léky neexistují. Tyto formy se k nám dostávají ze zemí, kde není péče o tuberkulózu důsledná.
A jak vůbec tato odolná forma vznikla?
Nejčastěji vzniká nedoléčením nebo nesystematickou, nesprávnou léčbou, při které přežívají právě mykobakterie, které si vypěstovaly určitou formu odolnosti. Dochází k tomu např. v zemích bývalého Sovětského svazu.
Domníváte se, že tuto obzvlášť nezdolnou formu infekce můžeme čekat i u jiných nemocí? Loni v létě například britské zdravotnické úřady varovaly před superkapavkou. Jde o první vlaštovky selhávání antibiotik?
Rezistence vůči antimikrobním lékům je vážným jevem. Významně narůstá i u jiných respiračních infekcí, a to paradoxně i v nejrozvinutějších zemích, kde existuje přebujelá léčba antibiotiky. Jde například o rezistentní stafylokoky, které se stávají postrachem amerických nemocnic.
TBC máme spojené se starými časy. Co se stalo, že se opět vrací na scénu na celém světě?
Tuberkulóza nás nikdy neopustila, jen mění svou tvář, a to především v Evropě. Nadále trvá stav, že asi jedna třetina lidstva je tuberkulózou infikována, ročně vzniká přes 9 milionů případů a dochází k úmrtí 1,5 milionu lidí. Bylo spočítáno, že denně umírá 4400 lidí. Doposud se však dalo předpokládat, že přes 90 procent všech případů vzniká v rozvojovém světě a v Evropě dochází k velmi uspokojivému poklesu.
Zatímco vyspělé evropské země mají relativní výskyt (incidenci) kolem 5 až 10 na sto tisíc případů ročně, v zemích subsaharské Afriky je to přes 900 případů na sto tisíc. Při zvýšené hustotě obyvatel, intenzivním cestování a změně klimatu dochází k většímu vzájemnému ovlivňování rozvíjejících se a rozvinutých zemí. Pokles výskyt tuberkulózy v Evropě se zpomalil až zastavil. Nejvíc se projevuje import rezistentních forem nemoci.
Jak jsme na tom v tomto ohledu my v ČR?
U nás je celková situace velmi dobrá a tuberkulóza nadále klesá. V loňském roce dle předběžných údajů onemocnělo 486 lidí. Existují ale regionální rozdíly a mírně stoupá podíl cizinců, kteří tvoří 20 procent nemocných.
Proč je v Praze největší výskyt TBC a jaká jsou opatření?
Hlavní město Praha má ze všech regionů největší výskyt TBC již delší dobu. V loňském roce onemocnělo 109 osob. Je to dáno vysokou hustotou obyvatel, vyšším podílem cizinců a sociálně slabých obyvatel bez domova. Tyto rizikové skupiny jsou preventivně vyšetřovány, aby se zamezilo dalšímu šíření infekce. V Praze je i specializovaná jednotka pro léčbu rezistentní TBC v Thomayerově nemocnici.
Máte na závěr nějakou radu, jak se chránit?
Léčba všech infekcí musí být vedena racionálně a s veškerou zodpovědností. Na jedné straně se musíme vyhnout plýtvání antibiotiky například u virových infekcí, kde nezabírají. Na druhé straně je třeba léčit prokázané bakteriální infekce dostatečně dlouhou dobu, správným antibiotikem a správnou léčebnou dávkou.
