reklama

Tohle je přes čáru, ohrazuje se Šimetka. Reaguje na nový dokument o předporodní péči

Gynekolog jako "rodič" a těhotná žena jako "nezletilá dcera, která zahájila povinnou školní docházku". Takové přirovnání se objevilo v oficiálním zdravotním dokumentu, vydaném Českou gynekologickou a porodnickou společností.

Foto: iStock

Česká ženská lobby v úterý zveřejnila otevřený dopis, ve kterém žádá revizi dokumentu České gynekologické a porodnické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a veřejnou omluvu ženám. V textu je použito přirovnání, kdy autoři registrujícího gynekologa představují jako "rodiče (zákonného zástupce)" a těhotnou ženu jako "nezletilou dceru, která zahájila povinnou školní docházku". 

"Toto přirovnání svědčí o neúctě k ženám, lékařům a lékařkám a také k porodním asistentkám, které v celém dokumentu dokonce ani zmíněny nejsou. Neméně to však vypovídá o nedostatečném právním povědomí autorů," píše se v otevřeném dopise organizace, která spojuje 36 institucí hájících práva žen v České republice. 

Své rozhořčení nad tímto přirovnáním zveřejnil také přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava Ondřej Šimetka, který se k tématu vyjadřuje i v rozhovoru pro Aktuálně.cz. 

Co říká o naší společnosti dokument, který vydala Česká gynekologická a porodnická společnost Jana Evangelisty Purkyně (dále jako ČGPS)?

Materiál, který vyšel a který vzbudil takovou pozornost, se skládá ze tří částí. První, jejímž autorem je ČGPS, na jedné a půl straně popisuje v bodech průběh předporodní péče v České republice. Jde o seznam pravidelných a nepravidelných vyšetření v průběhu těhotenství u žen s nízkorizikovým a vysokorizikovým těhotenstvím. Na tom není nic zvláštního, je to revize předchozího doporučeného postupu, neboť došlo k některým, spíše drobným úpravám.

Druhou část pak tvoří článek šesti autorů (kteří zde vystupují za sebe, nikoliv za odborné společnosti) popisujících metodiku péče. To znamená, jak je péče v Česku organizována a placena. Spoluautory jsou i lidé ze strany plátců, tedy pojišťoven. Na tom by nebylo nic špatného, kdyby tam nebyl použit naprosto bizarní příměr, na který zřejmě narážíte.

Třetí částí je krátký článek, který je v podstatě výňatkem prezentace jednoho z autorů a shrnuje změny, ke kterým došlo v doporučených postupech. O žádnou revoluci se nejedná, jde jen o přehled a revizi platných doporučených postupů. Ale onen „modelový“ příklad, který byl uveden v doprovodném článku, je opravdu velmi nevhodný.

Dokážete si představit, že by bylo takové prohlášení vydáno v zahraničí? 

Souhrn doporučených postupů ano, ten jen popisuje současnou organizaci péče. To přirovnání jistě ne, to je přes čáru, proto jsem se taky proti němu okamžitě ohradil.

Těhotné ženy a lékaři se staví proti sobě 

Jaké dopady v praxi může mít pohled na těhotné ženy jako na nezletilé dívky?

Doc. MUDr. Ondřej Šimetka, Ph.D., MBA

Doc. MUDr. Ondřej Šimetka, Ph.D., MBA

  • Je přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky FNO a vedoucí Perinatologického centra FNO, člen výboru Sekce perinatální a fetomaternální medicíny a rovněž člen výboru České gynekologické a porodnické společnosti (ČGPS).
  • Několik let pracoval jako porodník v rozvojových zemích v rámci programů Lékařů bez hranic.
  • Byl garantem a poskytovatelem postgraduálního vzdělávání lékařů v oboru Gynekologie a porodnictví v rámci programu Královské australské chirurgické společnosti a Královské australské gynekologicko-porodnické společnosti na Východním Timoru.
  • Podílel se na zavedení a realizaci postgraduálního vzdělávání porodních asistentek v programu EmOC (emergency obstetric care) ve Východním Timoru a na tamním vládním programu snižování mateřské úmrtnosti.
  • Jeho hlavním odborným zájmem jsou vážné těhotenské komplikace a porodnické operační zákroky, zejména ovšem strategie, jak jim předcházet.

Jsem si jist, že nejde o všeobecný pohled gynekologů na těhotné ženy. Dokonce bych řekl, že je to názor zcela minoritní. Předkládá jej jen autor, nikdo jiný. Tím pádem se nemá co projevit v praxi.  Ale hází špatné světlo i na ty, kteří s tím nemají nic společného. Celá situace se tak zbytečně vyhrocuje, staví se proti sobě těhotné a lékaři. I já se opakovaně setkal s případy, kdy žena, která ještě žádnou negativní zkušenost mít nemůže, na nás už při první návštěvě vystartuje velmi ostře, protože četla, že jí v porodnici budeme jen ubližovat, a má pocit, že se musí už dopředu bránit.

V čem vnímáte publikovaný výrok jako neuctivý? 

Neuctivý je hlavně vůči ženám. A mě osobně se to rovněž velmi dotklo. Když jsem ten příměr četl, nevěřil jsem svým očím. Neuctivý vůči lékařům je proto, že já na svém pracovišti nemám nikoho, kdo by takto uvažoval. Když takový článek potom letí médii, velmi nás to poškozuje. Na klinice i u sebe v ambulanci poskytujeme péči, při které je těhotná žena naším partnerem, se vším je seznámena, ke všemu se může vyjádřit.

Setkal jste se vy osobně v praxi někdy s takovým přístupem?

Ano, to jsem samozřejmě zažil, často řeším nějaké stížnosti a připomínky. Nejčastěji mám výhrady vůči slovům, která někdy lékař či porodní asistentka použije. Různé rádoby vtipné poznámky nebo nevhodná přirovnání. Je nutné si uvědomit, že těhotná žena vnímá vše citlivěji, a navíc si téměř vše, co je vyřčeno u porodu, pamatuje velmi dlouho. Je opravdu nutné pečlivě volit slova. 

Bohužel ale pamatuji i lékaře, který mi vynadal před pacientkou, když jsem jí vysvětloval, že má různé možnosti péče a že si má vybrat. Zcela vážně mi před ní řekl, že pacient tu není od toho, aby rozhodoval, že to dělá lékař. To se alo stalo před 15 lety. 

Lékaři nemají rozhodovat za ženy 

Může mít takové přirovnání za následek, že si těhotné ženy připadají nekompetentní? Setkáváte se s rodičkami, které se zříkají odpovědnosti?

Takových žen je samozřejmě mnoho a velmi často slyším - já tomu nerozumím, řekněte mi, co mám dělat, rozhodněte to za mě. Já jim vždy říkám, že to rozhodovat za ně nemůžu a že se musí rozhodnout samy. Vysvětlím pro a proti a trvám na tom, ať se na dalším postupu shodneme. Mluvím samozřejmě o případech, kde existují varianty léčby, nemluvím tu o urgentních stavech. Nejhorší je totiž poskytování péče „proti vůli“ pacientky nebo těhotné ženy. To se na průběhu péče projeví, ať už sníženou důvěrou a následnou nespokojeností, či horším průběhem porodu. 

Implikuje takové přirovnání představu, že porod není přirozená věc, kterou žena zvládne sama s porodní asistentkou? Samozřejmě v případě nízkorizikového porodu a bez zdravotních komplikací. 

Tohle slyším často a nevím, co na to mám říct. V mnoha porodnicích probíhají normální porody čistě v gesci asistentek. Lékař je k dispozici „za dveřmi“ a je volán jen ke komplikacím. V tomto pojetí existují docela velké rozdíly mezi praxí na Moravě a v Čechách.   

V tuzemsku chybí poporodní péče 

Dokument se nevyjadřuje k tématu porodních asistentek. Je to v pořádku? 

V České republice není péče porodních asistentek bez indikace lékaře pojišťovnami placená. O tom ale nerozhoduje ČGPS, o tom rozhoduje ministerstvo prostřednictvím zákonů.

Je podle vás problém, že není péče porodních asistentek hrazená pojišťovnou? A že v tuzemsku nefunguje kontinuální péče porodních asistentek, kdy by odbornice mohla být s ženou od začátku těhotenství až do konce šestinedělí? 

Ano, vnímám to jako problém. Kontinuální péče má prokazatelně své výhody. Asi nejakutnějším problémem je absence poporodní péče, tím myslím třeba návštěva porodní asistentky hned po propuštění z porodnice. Žena se s novou situací v tomto citlivém období pere sama nebo si může zaplatit laktační poradkyni nebo komunitní porodní asistentku. Tady je díra. Část žen by si jistě přála i přítomnost porodní asistentky po dobu celého těhotenství a považují péči lékaře v případě nekomplikovaného těhotenství za nadbytečnou.   

Jaké je třeba udělat kroky pro změnu systému péče porodních asistentek?

Problém je, že porodní asistentky nemají žádnou jednotnou organizaci. Pokus o zřízení zastřešující komory porodních asistentek před rokem skončil neúspěchem. Porodní asistentky dnes nemají bohužel ani žádné povinné postgraduální vzdělávání, které by garantovalo jejich odbornou úroveň. Tím pádem je dost nereálné, že by mohly začít poskytovat péči bez indikace a dohledu lékaře v nějaké dohledné době.  

Císařských řezů máme méně než okolní státy

Může mít takovéto tvrzení vliv na počet císařských řezů a nástřihů, který je v Česku údajně vyšší než procento doporučené Světovou zdravotnickou organizací (WHO)? 

No tak to zase ne, to je naprostý nesmysl. Císařských řezů máme méně než všechny sousedící státy, včetně Německa a Rakouska. Navíc se několik posledních let jejich počet snižuje. Jistě že existují v Evropě země, kde je jejich počet nižší, ale taky země, kde je jejich počet výrazně vyšší. Stejně tak máme velmi málo operačních vaginálních porodů (kleští a vakuumextrakcí). Tam máme dokonce jedny z nejnižších čísel na světě. A ohledně výroku WHO bych mohl debatovat hodiny, on je sice správný, ale zní jinak, než je používán.

Počet nástřihů hráze pak souvisí s praxí v jednotlivých porodnicích, někde je jejich počet nízký, jinde ale třeba i 4x vyšší. Často jde o jakousi porodnickou tradici v jednotlivých porodnicích, která se „dědí“. Problém je, že ÚZIS nezveřejňuje data. 

Měla by se Česká gynekologická a porodnická společnost omluvit? 

ČGPS nemá za co, nemá s textem onoho doplňkového článku nic společného. Je to věc autorů tohoto kritizovaného textu. Vím, že ne všichni spoluautoři s takovým příměrem souzněli. Proč se pod to nakonec podepsali, netuším. Já bych se pod to rozhodně nepodepsal. Ale znovu říkám, nejde o stanovisko ČGPS a ani to není součástí doporučeného postupu či nějakého oficiálního dokumentu, jak se to prezentuje.

Mohlo by vás zajímat: Samková: Každá těhotná má smrt za pasem, rodit doma se zkušenou bábou je dobrý nápad (2019)

Chybí nám důvěra, že lidské tělo zvládne porod samo, bez zásahů a rutiny doktorů, říká porodní asistentka Alžběta Samková. | Video: Martin Veselovský

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

reklama
reklama
reklama