reklama
  • Wiki
  • Srstka angrešt

Ribes uva-crispa, Grossularia uva crispa
Lidové/další názvy: srstka obecná, meruzalka srstka, chlupáč, chlupáčky (plody)
Čeleď: meruzalkovité

Popis rostliny

Srstka angrešt představuje ovocný keř či drobný stromek. Nabývá výšky kolem 1 m, ale může být i podstatně vyšší.
Na ostnatých větvičkách vyrůstají opadavé, sytě zelené, na rubu chlupaté listy o délce 2 – 4 cm. V paždí listů vyrůstají nenápadné květy zvonkovitého tvaru a narůžovělé barvy.
Plody rostliny, označované jednoduše jako angrešt nebo srstky, dozrávají v létě. Každý plod nese několik semen. Zatímco planě rostoucí srstka má plody zelené, zralé srstky šlechtěných kultivarů nabývají žluté, načervenalé nebo až vínové barvy. Bobule jsou vždy jemně chlupaté, s charakteristickými bílými žilkami. Šlechtěné srstky jsou šťavnaté, sladké a velké asi 2 cm.

Výskyt a pěstování

Planý angrešt má domovinu v mírném pásmu Evropy a Asie. Šlechtit se začal v 15. století v Anglii a Francii, odtud se rozšířil do celého světa. U nás se začal pěstovat teprve v 19. století. Dnes ho však najdeme téměř v každé české zahradě.
K nejznámějším odrůdám angreštu patří mj. Chryso, Invicta, Prima, Rixanta, Tolonda, Viking nebo Zlatý fík.
Angreštu se bude dařit v polostínu a závětří. Vyhovuje mu vlhká, středně těžká, mírně humózní půda s neutrálním pH a dostatečnou zálivkou.
Jde o samosprašnou rostlinu, kterou je vhodné vysazovat vždy po několika keřích či stromcích současně. Vysazuje se na jaře i na podzim. Rozmnožuje se vegetativně, nikoli semeny. Stromkový angrešt se roubuje na meruzalku zlatou. Vyžaduje oporu po celé délce.
Zjara se angrešt omlazuje řezem. Většina výhonků by měla být stará 3 – 5 let. Mladé výhonky se prořezávají na polovinu své délky. Rostlině prospěje každoroční hnojení. Na zimu je vhodné angrešt chránit před mrazem zakrytím kořenů.

Léčitelství

Bobule angreštu jsou zdrojem cenných organických kyselin (citronová, jablečná, vinná, šťavelová), karotenu, vitamínů C, B6 nebo E, minerálních látek (hořčík, vápník, draslík, zinek, křemík, fosfor, mangan, železo, meď), biotinu a vlákniny. Obsahují až 15 % cukrů, zejména fruktózy a glukózy. Především nezralé plody pak vynikají obsahem pektinu.
Srstky se dají konzumovat přímo nebo jako součást ovocných salátů. Hodí se do studené kuchyně, například ke zdobení jednohubek. Srstky se kompotují, kandují i zamrazují, připravují se z nich džemy, marmelády či víno. Najdeme je v receptech na sladkokyselé omáčky nebo indické čátní.
Pro léčebné účely se sbírají jak zralé, tak nezralé, ještě zelené plody, které jsou odolnější a trvanlivější.
Angrešt nachází dokonce i vnější využití, dužina plodů poslouží jako domácí pleťová maska pro rozjasnění pleti.

Léčivé účinky angreštu

- podporuje trávení
- působí močopudně a žlučopudně
- zvyšuje chuť k jídlu
- pomáhá při zácpě
- je prospěšný při kloubních potížích (revmatismus, artróza)
- mírně snižuje krevní tlak
- příznivě ovlivňuje cévní systém
- zlepšuje kvalitu pokožky, vlasů a nehtů
- zklidňuje, pozitivně působí na nervovou soustavu
- funguje jako antioxidant
- posiluje imunitu

Angreštová omáčka – recept

Na 500 g angreštu očištěného od stopek a okvětí bude třeba 50 g másla, 250 ml smetany, 2 lžíce cukru, 2 lžíce hladké mouky, 2 lžíce citrónové šťávy, sůl a voda.
Rozsekaný angrešt nejprve za stálého míchání povaříme ve vodě do měkka a prolisujeme. Na másle necháme zezlátnout mouku. Tuto jíšku zalijeme prolisovanou směsí angreštu, přidáme smetanu, citrónovou šťávu, cukr a špetku soli. Za stálého míchání krátce povaříme.
Omáčku podáváme se sladkými moučníky, ovocnými knedlíky, ale také jako přílohu grilovaného či pečeného masa. Hodí se i k rybám a mořským plodům.

Upozornění

Text nenahrazuje lékařské vyšetření. Má pouze informativní charakter. Konkrétní léčba je vždy v rukou odborníka, také využívání léčivých bylin by mělo být individuálně konzultováno s lékařem.

Související články

reklama
reklama
reklama