Ukazuje se přitom, že Mezopotámie v době Enheduanny byla mnohem méně patriarchální než jiné tehdejší společnosti (a možná i než některé společnosti dnešní). Ženy mohly třeba vlastnit majetek a nemovitosti a dědit jej v ženské linii. V rozvíjející se říši se také zapojovaly do řady výdělečných činností. Není tedy až takové překvapení, že nejvýznamnější literátkou té doby byla žena. Navíc dcera krále, což j bezpochyby zajišťovalo do světa náboženství i literatury snazší vstup.
