Jediní, kdo v noci spali, byli naši kuchtíci. Oni totiž spí v jednom Hannah Expedition stanu a ten se ani nehnul. Ostatní členové spí ve větších stanech, to proto, abychom se nemuseli stále oblékat vleže a měli v základním táboře aspoň trochu pohodlí. Takže máme vyšší stany, které se s větrem vyrovnávají docela statečně, ale v popisu práce to nemají. Proto to dilema věřit stanům nebo ne...

Vrcholové počasí ne a ne

Hned ráno jsme se vrhli na internet, jednak na počasí, ale hlavně na server www.everestnews.com, na kterém se pravidelně objevují aktuální zprávy z většiny expedic, které na Eve lezou, ať z jihu nebo ze severu. Říká se, že cizí neštěstí potěší nejvíce. Ne, že bychom byli rádi, že někdo přišel o stany či se potkal s lavinou. Ale zprávy, které jsme četli, nás pěkně vyvedly z míry. Jen nás utvrdily v tom, že letos se zatím vrcholové počasí na Everestu neobjevilo.

Nejdřív, to jsme ještě byli v čínském BC, foukal silný vítr. A to tak, že trhal stany. Pak jsme se propracovali do BC a skoro každý den odpoledne sněžilo. Takže z prudších svahů (a v naší cestě samozřejmě taky) okamžitě začalo hrozit nebezpečí lavin. No a když konečně přestalo sněžit, a my jsme se začali těšit, že bude svítit sluníčko, tak začal foukat vítr tak silný, že to opět trhalo stany, takže se o lezení zase vůbec nedalo mluvit. A tato situace vlastně trvá dosud. Toto všechno jsme si promítali a vzájemně si potvrzovali, když jsme četli jednotlivé zprávy z "EverestNews".

První kemp v jižní (nepálské) normálce, o kterém víme, že se spíš používá jako depo než jako kemp, prý vymetla a skoro zničila lavina (na zmíněném serveru jsou vidět i ilustrační obrázky). Zprávy jsou poskládány ze zpravodajství jednotlivých expedic, takže člověku chvíli trvá, než si udělá celkový obrázek. Celkem tam před lavinou stálo asi 60 (!) stanů, lavinu jich přežilo asi jen 5. Jsou tam i nějací zranění lidé.

Zatím hrůza

Dále server mluví o třetím kempu (není zcela zřejmé, zda jde o jižní nebo severní výstupovou stranu), ale kemp je také poškozený. Z naší zkušenosti předpokládáme, že je to C3 z jihu, protože ten se staví v prudké západní stěně Lhotse, kam se může opírat vítr i tam můžou jezdit laviny. Takže s největší pravděpodobností je to "trojka" z jižní strany, kterou taky hora nenechala na pokoji. Nedovedeme si představit, co se asi děje v jižním sedle, když se ten vítr opře i tam. Sečteno a podtrženo, zatím je to pěkná hrůza.

My jsme měli pocit, že nás kopec nechce pustit dál, ale zatím máme všechny stany, všechno vybavení a jsme všichni v pořádku. Což je v této situaci obrovský úspěch. Stále jsme připraveni pustit se do výstupu.

Po všech těchto hrůzách počasí slibuje první vrcholové dny. V období od 13. do 15.5. nemá ani sněžit ani foukat. Takže je veliká šance, že 15. se budou hlásit první "samiťáci" z vršku Everestu.

I pro nás je to velká příležitost, ale naše cesta je trochu složitější, my potřebujeme minimálně dva nebo tři dny na vybudování kempů 1 a 2 a na další případný postup vzhůru další dva dny dobrého počasí. Takže možná (jestli počasí vydrží), půjdeme do vrcholového pokusu i my, ale reálněji vypadá, že si připravíme kempy a ještě se stáhneme dolů. A budeme doufat, že nám hora přihraje ještě jednu šanci.