reklama
 
  • Wiki
  • Šípek, šípková růže

Rosa canina
Lidové názvy: planá růže, divoká růže, psí růže, trnová růže
Čeleď: růžovité

Popis rostliny

Šípková růže, nebo jen šípek, představuje keř vysoký od 1 až do 4 m, který je typický prutovitými výhonky a větvemi s hákovitými ostny.
Šípek je střídavě osázený nejenom trny, ale i množstvím opadavých, lichozpeřených, pěti až sedmičetných řapíkatých listů. Jednotlivé listy mají vejčitý až elipsovitý tvar s pilovitým okrajem.
Květy zdobí růži od května do července. Světle růžové nebo bílé květy provázené příjemnou vůní vyrůstají na dlouhých stopkách. Tvoří je pět dvoulaločných, lehce opadavých korunních plátků a pět kališných lístků, které se po odkvětu ohýbají dozadu.
Jasně červené plody se označují jako šípky. Dozrávají v srpnu a září. Jsou vejčitého až kulovitého tvaru, s délkou 2 – 3 cm. Botanicky se jedná o souplodí tvořené několika tvrdými hranatými nažkami světle hnědé barvy. Nažky chrání ostré štětinové chloupky. Dužnatý obal souplodí vznikl srůstem některých částí květu a stonku.
Růže šípková je velmi variabilní, existuje asi v šedesáti různých varietách.

Výskyt a pěstování

Šípek roste hojně po celém území České republiky a velké části Evropy. Dá se na něho narazit i v severozápadní Africe a v Asii. Druhotně roste i v Severní Americe.
Šípek osídluje zejména slunné stráně, meze a příkopy, okraje polí a cest, lesní lemy a houštiny. Svědčí mu vápenatá, suchá až vyprahlá půda. Na podmínky však není náročný.
Šípková růže se dá pěstovat i na zahradě, pěstuje se však jen zřídka, protože je jí dost ve volné přírodě. V zahradě se navíc nepříjemně rozmáhá.

Léčitelství

Šípky vynikají vysokým obsahem vitamínu C (v čerstvých plodech až 1,5 %). Vedle toho obsahují také třísloviny (až 3 %), karotenoidy, flavonoidy, vitamíny B1, B2, P a K, organické kyseliny (citrónová, jablečná, nikotinová), cukry, slizy, pektin (10 %), minerální látky (fosfor, vápník, draslík, hořčík), stopy vanilinu, silice aj.
Šípky, plody růže šípkové, nacházejí široké uplatnění nejenom v léčitelství, ale i v potravinářství. Sbírají se v září a říjnu, v době, kdy jsou plně zralé, červeně zbarvené a tvrdé. Suší se v tenkých vrstvách, nejlépe uměle do 50 ºC. Skladují se ve vzduchotěsné nádobě, nejdéle po dobu jednoho roku.

Léčivé účinky šípku

- posiluje organismus
- zvyšuje odolnost proti infekcím
- je prospěšný při zánětech horních cest dýchacích
- představuje prevenci chřipky a nachlazení
- působí močopudně
- pomáhá při potížích močového ústrojí a ledvin
- má stahující účinky
- zpevňuje cévní stěny
- ulevuje při krvácivých stavech
- je užitečný při silné menstruaci nebo hemoroidech
- pomáhá při onemocnění dásní a paradentóze
- snižuje hladinu cholesterolu v krvi
- je užitečný při průjmech
- povzbuzuje při únavě
- podporuje soustředění

Podávání a užití

Vnitřní užití

Šípky se uplatňují jako čaj, ten se dá připravovat z celých i rozdrcených šípků. Čajový odvar z šípků se vaří asi 10 min. (1 – 2 čajové lžičky drogy na 250 ml vody), kvůli chloupkům je třeba ho scedit přes velmi jemné sítko. Šípkový čaj má jemně ovocné aroma a sladkokyselou svíravou chuť.
Šípek bývá součástí mnoha léčivých čajových směsí, často se kombinuje s ibiškem.
Šípky nacházejí uplatnění také jako sirup (recept níže) nebo víno. V kuchyni se z nich připravuje šípková omáčka (tradičně ke kančímu), také zavařeniny, džemy a marmelády.

Vnější použití

Šípky samotné slouží především pro vnitřní použití. Okvětní plátky šípkové růže se však uplatňují v kosmetické péči. Růžová voda má hojivé a omlazující působení.

Šípkový sirup – recept

Čerstvé šípky opláchneme, odstraníme stopku a černou špičku, rozpůlíme je a zbavíme jadérek s chloupky. Následně je rozdrtíme, zalijeme vodou a necháme odstát asi hodinu. Dále směs přivedeme k varu a krátce vaříme. Po vychladnutí důkladně přecedíme. Přidáme cukr (na 1 l šťávy asi 0,5 kg cukru) a za mírného vaření ho necháme rozpustit, obdobně poslouží i med. Sirup slijeme, uchováváme v chladu a zkonzumujeme během několika dnů.

Upozornění

Text nenahrazuje lékařské vyšetření. Má pouze informativní charakter. Konkrétní léčba je vždy v rukou odborníka, také využívání léčivých bylin by mělo být individuálně konzultováno s lékařem.

Související články

reklama

Komerční tip

reklama