Lactarius torminosus, Agaricus torminosus
Ryzec kravský je stopkovýtrusou houbou z čeledi holubinkovitých. Na rozdíl od svých příbuzných, ryzce pravého nebo ryzce syrovinky s výtečnou chutí a vůní, je ryzec kravský označovaný jako nejedlý. Tento ostře palčivý ryzec může vyvolat dokonce i slabou otravu. Přesto se v některých evropských zemích konzumuje jako houbová specialita.
Vzhled houby
Ryzec kravský má masitý, plochý, pravidelně kruhový klobouk o šířce 4 – 15 cm. V mládí má klenutý tvar. Později se rozkládá do plochy, nabývá až nálevkovitého tvaru, s výraznou středovou prohlubní. Klobouk ryzce má růžovohnědé, červenohnědé, masově načervenalé zbarvení. Vyniká na něm několik tmavších soustředných kruhů. Povrch klobouku je zpočátku přitiskle chlupatý, později odstále chlupatý nebo jen plstnatý. Za vlhka může vypadat i hladký nebo bývá slabě slizký.
Okraj klobouku je dlouho nápadně podvinutý, ve stáří ostrý, typicky roztřepený.
Spodní část klobouku tvoří nízké husté lupeny. Ke třeni jsou připojené široce nebo jsou krátce sbíhavé. Mají bělavou, v dospělosti krémovou až narůžovělou barvu. Výtrusový prach je světle žlutý.
Třeň houby je bělavý, hladký, zpravidla s drobnými jamkami. Má válcovitý tvar, směrem dolů se mírně rozšiřuje, je bez pochvy. Dorůstá do výšky 4 – 8 cm a šířky asi 1 – 1,5 cm. Nejdříve je třeň plný, ale brzy se stává dutým.
Dužina ryzce nese nenápadné nakyslé aroma, může připomínat ovoce, rebarboru nebo terpentýn. Má bílou nebo narůžovělou barvu. Otlakem ani na řezu se barva dužiny nemění. Na řezu ryzec kravský roní bílé mléko. Na vzduchu toto mléko nemění barvu, na papíře však žloutne. Má nepříjemně palčivou chuť.
Ronění mléka je typickým rysem všech druhů ryzců. Jejich charakteristickým znakem je i křehká lámavá dužina. Pouze ryzce a holubinky mají dužinu, která se netrhá ve vláknech, ale láme podobně jako jablko. S touto vlastností, tzv. kruchostí dužiny se nesetkáváme u žádného jiného druhu hub.
Kdy ryzec kravský roste?
Plodnice ryzce kravského se objevují od července, rostou do října, při příznivých podmínkách až do listopadu.
Ryzec kravský se vyskytuje nepravidelně. Zatímco některé roky je k vidění hojně, jindy jen velmi zřídka.
Kde ryzec kravský roste?
Ryzec kravský roste pod břízou bělokorou, s kořeny břízy vytváří mykorhizu. Je k vidění v březových hájích, ale i v parcích a stromořadích mimo les. Na ryzce se dá narazit také v různých typech lesů, v lesních lemech, na loukách, mýtinách apod.
Ryzec kravský upřednostňuje kyselé písčité a jílovité půdy, suchá až mírně vlhká stanoviště. Po celé Evropě se ryzec kravský vyskytuje bohatě, naše území není výjimkou.
Možné záměny
Ryzec kravský má řadu příbuzných s velmi podobnými až shodnými vzhledovými rysy. Jde například o ryzec chlupatý, který má jen mírně světlejší zbarvení. Klobouk má zpravidla bez soustředných kruhů. Roste také pod břízami, ale není to pravidlem.
Ani klobouk ryzce pýřitého nemívá tmavší kruhy, i tato houba se váže na břízu. Bývá oproti ryzci kravskému bledší, má tenčí dužinu. Také dužina ryzce pýřitého však nese intenzivní palčivou chuť.
Podobný vzhled charakterizuje i vzácný ryzec Maieův, který má však menší plodnice. Nese zbarvení spíše v odstínech okrově žluté. Vyskytuje se pod břízami, ale i pod duby. Jeho chuť je štiplavá až po chvíli v ústech.
Všechny jmenované houby jsou nejedlé, stejně tak i další podobné druhy jako ryzec citrónový se žloutnoucím mlékem, ryzec skotský, ryzec osténkatý aj.
Ryzce kravského mohou neznalí houbaři zaměnit i s jedlými ryzci jako je ryzec pravý, ryzec smrkový nebo ryzec borový. Všechny mají za syrova svíravou chuť. Dají se spolehlivě rozpoznat prostřednictvím oranžového či červeného mléka.
Kulinářské využití i mírné otravy
Na našem území se dá narazit asi na osmdesát druhů ryzců, jen asi desítka z nich je jedlých. Zatímco jedlé druhy ryzců patří mezi ceněné kulinářské pochoutky, ryzec kravský pro konzumaci vhodný není. Může nabídnout jen hořkou a pálivou chuť. V houbařských atlasech se označuje jako nejedlý až mírně jedovatý.
Ryzec kravský obsahuje pryskyřičné látky s intenzivní palčivostí. Při konzumaci vyvolává silné zažívací potíže. Jedovaté látky ryzce se nedají odstranit ani vařením. Houba by se musela povařit vícekrát, vždy se slitím vody.
U nás se ryzec kravský nesbírá, jinak je tomu v zemích severní a východní Evropy. Zde se ryzec kravský nakládá do sladkokyselého nálevu. Obdobně jako při přípravě kvašených okurek nebo kysaného zelí se nechají ryzce projít procesem mléčného kvašení. Asi po měsíci kvašení se pak houba konzumuje. Kvašení údajně zvyšuje poživatelnost ryzce a zjemňuje jeho chuť.
Upozornění
Text je informativní, slouží pouze k orientačnímu určení houby. Vzhledem k tomu, že jedlé a jedovaté houby lze v mnoha případech snadno zaměnit, upozorňujeme na nutnost sbíranou houbu bezpečně rozeznat. Vždy sbíráme jen ty houby, které spolehlivě poznáme a které mají většinu charakteristických znaků pro jednoznačnou identifikaci. Provozovatel serveru nenese odpovědnost za případné negativní následky dané mylným určením houby.
