A: Evropská komise před třemi lety doporučila, aby se ve školách vyučovaly dva cizí jazyky. V Česku, ale i mnoha dalších zemích, na to zatím vlády nenašly peníze. Máte nějaké páky, jak státy přimět, aby dávaly na vzdělanost více peněz?

Rád vidím věci v širší perspektivě a vím, že pro mnoho zemí jsou momentálně důležité i jiné věci. Na druhou stranu se ke mě dostává mnoho dobrých signálů. Jedním je například ten, že agenda vzdělávání, kultury či jazyků nikdy nebyla tak citována jako v poslední době. V okamžiku, kdy o tom nemluví už "jen" příslušný komisař či ministr školství, ale i premiéři či ministři financí, když o tom mluví společnost, jsme na začátku dobré cesty.

A: V Česku jsme tedy na dobré cestě už osm let. Před osmi roky si dal kabinet Miloše Zemana do programového prohlášení, že právě vzdělání je klíčová záležitost. Zůstalo to ale jen na papíře. Jak chcete přimět vlády, aby jen nemluvily?

To ani nemohu. Ve vzdělávání jsou kompetence národní. My, jako komise José Manuela Barrosa, můžeme pouze dávat doporučení a rámce. Tak to je a tak to i zůstane. Přesto jsem přesvědčen, že pohyb k lepšímu nastává. Už to, že si státy v roce 2002 na úrovni premiérů a prezidentů odsouhlasily vámi citovaný model 1+2 pro jazykovou výchovu, je nóvum. To předtím nebylo.

A: Už má tento slib nějaké výsledky?

Samozřejmě to je běh na dlouho trať. Na druhou stranu: Dnes - podle Eurobarometru - je padesát procent evropské populace schopných komunikovat i v dalším světovém jazyce, nejen mateřském. Dříve bylo toto číslo nižší. Samozřejmě jde o průměr. V rámci EU máme skupinu zemí, kde hovoří cizím jazykem 90 procent populace - anebo také jen 30 procent.

Je na jednotlivých státech, nakolik a jak rychle do této strategie investují. Měly by si však uvědomit, že jazyková vybavenost je jedním z předpokladů pro větší konkurenceschopnost, pro větší mobilitu, pro větší zaměstnatelnost na jednotném trhu.

Protože právě jazyk je bariérou pro pohyb pracovních sil. Mnozí lidé nejsou schopni kvalifikovaně komunikovat v jiném evropském jazyce. Proto si velmi přeji, aby si toto uvědomily i autority, které rozhodují o struktuře vzdělávání, o učebních osnovách - neboť to je potřebné dnes už pro každého.

A: V komisi sedíte za Slovensko. Nemrzí vás, že země komisaře pro mnohojazyčnost na tom s jazyky není zrovna nejlépe?

Mrzí, ale vidím, že i na Slovensku se toto téma stává důležitým. Slovenská vláda nyní navrhuje do příštího rozpočtu výrazný skok investic nejen do vzdělávání, ale i do vědy. To za prvé. A za druhé - v jazykových schopnostech je Česko i Slovensko nad evropským průměrem.

Investice do vzdělání není jen národním zájmem, ale i zájmem Evropské komise. Navrhujeme do budoucí finanční perspektivy Evropské unie historicky největší nárůst financí pro oblast vzdělávání. Na druhém místě je nárůst peněz pro oblast výzkumu. Když se podaří domluvit se na tom a tyto priority uchovat, brzy to přinese své ovoce.

A: Na vzdělávání má jít ovšem část peněz, která doposud plynula z rozpočtu EU do fondů a odtud na podporu chudých regionů. Zrovna na Slovensku jsou tuším dva či tři, které patří k nejchudším v celé Evropě. Nevyčítá vám tedy domovská země, že tyto plány podporujete?

Žádný tlak necítím. Spíše naopak. Zdá se mi, že nové členské země si stále více uvědomují, že nestačí mít jenom dálnice a čističky odpadních vod, ale že je důležité mít vzdělanou populaci.

Mám pro to ostatně důkaz. Návrh Evropské komise posuzoval Evropský parlament. Ten redukoval celkový objem financí na příštích sedm let, ale ve třech případech žádá více. EP hlasoval v plénu pro více peněz na vzdělávání, na kulturu a mládež.

To znamená, že mě jako komisaři se tu nabízí politická podpora, abych autoritám na národní úrovni vyslal signál, že Evropě na tom záleží.

A: Byl byste ochoten jet na východ Slovenska a vysvětlit tam lidem, proč mají jít peníze na vědu - nikoli na sociální dávky, na podporu tvorby pracovních míst, na kanalizaci?

Já jsem na východním Slovensku častým hostem. Jezdím po regionech, cítím se být ne bruselským úředníkem, ale občanem společné Evropy. Přičemž společnou Evropu bychom neměli vidět skrze emigraci či budování možností, jak odejít od problémů, ale skrze vytváření společné evropské perspektivy.

A: To jste mi trochu utekl od otázky.

Odpověď zní, že i na východním Slovensku lidem záleží - a to velmi - na tom, aby mobilita neznamenala jen asfalt, (nebo jisté fyzické možnosti pohybu,) ale i mobilitu s kvalifikací, s občanským postavením. Abychom nebyli chudí příbuzní, ale lidé vzděláním připravení nacházet uplatnění v celé Evropě.

A: Člověk může mít vzdělání, ale pak narazí na to, že mu jej venku nechtějí uznat. Máte nějaké plány, co s tím?

Letos v červenci jsem navrhl ministrům EU - i kandidátským zemím - takzvaný Evropský kvalifikační rámec. To je rámec, který (když se shodneme) bych začátkem rakouského předsednictví unii rád předložil k definitivnímu schválení komisi a potom parlamentu a Radě.

Tento rámec by měl vytvořit základní prostor pro kompatibilitu jinak automních kvalifikačních rámců - tak, aby kvalifikace byla opravdu bonusem na trhu práce, ne otazníkem, jak a kdy bude uznaná.

Takový rámec dnes není, existuje jen pro některé profese.

A: Nevadí jednotlivým zemím, že jim mluvíte do jejich "ranku"?

Odpovědi od července jsou zatím výrazně pozitivní. Některé země vidí ve vytvoření evropského rámce šanci pro zvýšení váhy svého existujícího národního kvalifikačního rámce. Výsledkem může být opravdu o hodně příznivější prostor pro mnoho lidí v Evropě. Ne pro turisty, ale pro občany s jejich právy.

A: Zatím ovšem turisty jsme. Vždyť pracovníky z nových zemí zatím zaměstná jen Británie, Švédsko a Irsko...

To ano, ale každé přechodné období jednou vyprší. Zkušenost této trojice zemí ukázala, že nováčci pro ně nejsou hrozbou. Nenastal žádný exodus. Jsem přesvědčen, že proto na jaře příštího roku další země moratiorium zruší.

Víte - přechodná období na pohyb pracovních sil, to je palice se dvěma konci.

Jak víte, když se uzavřou hranice pro pohyb práce, je to další podnět pro pohyb kapitálu. Pro pohyb investic do nových členských zemí, který se dnes nazývá delokace firem ze Západu na Východ. Čím dřív takové umělé bariéry padnou, tím bude zdravější ekonomický vývoj. Odstraní se prostor pro černou či šedou ekonomiku, například.