Smlouva obsahuje některé problematické pasáže.

Především je problematický celý bod VII. A to z důvodu, že smlouva jednostranně a svévolně zužuje možnosti odstoupení od smlouvy ze strany studenta. Studenti jsou pak omezeni v možnosti odstoupení od smlouvy a to především v tom případě, kdy nejsou spokojeni s výukou školy. O tom se tam nemluví.

Smlouva tak v podstatě dopředu zbavuje studenta práva od smlouvy odstoupit v případě, že je nejspokojen s výukou, která je mu poskytována, resp. se službami, které objektivně skutečně nemusí být kvalitní - v tom případě by student musel tuto výuku strpět až do maturity nebo zaplatit pokutu za to, že už nechce využívat nekvalitních služeb.

Z toho důvodu mám za to, že smlouva je v rozporu s § 39 občanského zákoníku, kde se říká: Neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

To je právě tento příklad.

Na jednu stranu si musí být rodiče jako zákoní zástupci bý jisti v tom, co podepisují ze své svobodné vůle, na druhou stranu je však žádná smlouva nemůže zbavovat jejich práv, která dle zákona mají, a nesmí být ani v rozporu s dobrými mravy v případě, že je jednostranná a nevyvážená.

Soud by pak v případě podání žaloby na neplatnost konstatoval rozpor s dobrými mravy a příslušné utanovení smlouvy by prohlásil za neplatné.

Pro příklad: Je to podobné jako podepsat smlouvu, že se celý život necháte stříhat u jedné kadeřnice a v případě, že půjdete k jiné, zaplatíte třeba milion pokuty, což je stejně absurdní.

Z tohoto důvodu mám za to, že smlouva je nevyvážená, jednostranně výhodná pro školu a je v rozporu s dobrými mravy, především v tom, že svévolně omezuje druhou smluvní stranu od smlouvy odstoupit.

Miroslav Zeman