Zajímavé: Češi by poslali své děti klidně do práce!
Zlobí vaše dítě? Pošlete ho do práce! Letáky s nabídkou databáze dětských pracovních příležitostí se nedávno objevily na veřejných místech českých a moravských měst i v médiích. A ohlasy veřejnosti? Ve většině případů kladné! Jak z nich vyplynulo, dětská práce Čechům nevadí. Málokoho zajímá, že v rozvojových zemích často představuje tvrdou dřinu v nebezpečných podmínkách, která trvá až 16 hodin denně.
Zlobí vaše dítě? Pošlete ho do práce! Letáky s nabídkou databáze dětských pracovních příležitostí se nedávno objevily na veřejných místech českých a moravských měst i v médiích.
A ohlasy veřejnosti? Ve většině případů kladné! Jak z nich vyplynulo, dětská práce Čechům nevadí. Málokoho zajímá, že v rozvojových zemích často představuje tvrdou dřinu v nebezpečných podmínkách, která trvá až 16 hodin denně. A právě na to chce upozornit nevládní organizace NaZemi v rámci své nové kampaně.
Je dětská práce přijatelná?
Hlavním cílem kampaně je vyvolat mezi českou veřejností diskusi o tom, za jakých podmínek je dětská práce přijatelná a zda lze aktivně přispět k omezování dětské práce ve světě. Ohlasy na inzeráty, diskuse pod články v médiích i debaty na portálech zaměřených na maminky ve většině případů totiž potvrdily, že dětská práce Čechům nevadí. Neumí si ji totiž ve skutečnosti doopravdy představit.
„Nabídku dětské práce maminky převážně vítaly. Děti se podle nich naučí znát hodnotu peněz, osvojí si pracovní návyky nebo si přivydělají ke kapesnému. Představovaly si ovšem například roznos letáků a shodovaly se na věku od 13 až 15 let," uvedla tisková mluvčí NaZemi Gabriela Štěpánková."
Skutečnost je jiná
Tvrdá skutečnost se však pohybuje někde úplně jinde. Podle odhadů Mezinárodní organizace práce pracovalo v roce 2010 ve světě kolem 215 milionů dětí. Z toho byla víc než polovina mladších 12 let. A 115 milionů dětí vykonává nebezpečnou práci.
„Když hovoříme o dětské práci, jde o činnost, kvůli které děti nechodí do školy nebo je nebezpečná pro jejich zdravý tělesný a duševní vývoj. Nezřídka se jedná o těžkou fyzickou práci. Děti někdy pracují i 14 hodin denně. Nejvíce ke zneužívání dětské práce dochází při pěstování zemědělských plodin jako bavlna, cukrová třtina, tabák nebo káva. Následují manufaktury, výroba cihel, koberců, obuvi či šití oděvů. Významně jsou děti využívány také v těžebním průmyslu, například při těžbě zlata, diamantů a uhlí," upřesňuje Pavel Malíř Chmelař, ředitel organizace NaZemi.
Pomáhá rodinnému rozpočtu?
Nejčastějším stereotypem je domněnka, že práce dětí vylepšuje rozpočet rodiny, tím pádem je lepší ji neomezovat. „Je pravda, že děti pracují, aby sobě a rodině vydělaly na jídlo. Ale to k omezení jejich chudoby v konečném důsledku nepřispívá. Zkušenosti z někdejší habsburské monarchie, Anglie či Německa, ale samozřejmě i z dnešních rozvojových zemí ukazují, že naopak odstranění dětské práce pomohlo ke snížení chudoby. Děti totiž dostávají nižší mzdu než dospělí, a tak se snižuje cena práce v celém regionu. Navíc pokud nechodí do školy, mají těžko šanci získat v dospělosti lepší zaměstnání," doplnil Pavel Malíř Chmelař.
Český a evropský trh obecně je s dětskou prací spjat více, než si lidé umějí představit. Kakao z Pobřeží slonoviny, oděvy z Bangladéše nebo bavlna z Uzbekistánu - zde je velmi pravděpodobné, že kupujete zboží, na jehož výrobě pracovaly děti. Cestu však Chmelař nevidí v bojkotu takového zboží. „Bojkot nic nevyřeší, naopak může tamním lidem velmi uškodit. Cestou je apelovat na obchodníky. Ti sice tvrdí, že zákazníky původ zboží nezajímá. Je však potřeba jim dokázat, že lidé mají zájem kupovat eticky čisté zboží. Jsou to totiž právě obchodníci, kteří mají možnost podmínky výroby zboží v rozvojových zemích pozitivně ovlivnit," uzavírá ředitel organizace NaZemi.
zdroj: nazemi.cz, saatchi.cz
