Výživné na exmanžela: Rozvedla ses, koukej platit!
Jste úspěšná podnikatelka? Byla jste nevěrná a manžel se s vámi kvůli tomu rozvedl? Možná ho budete muset ještě tři roky živit!
Jste úspěšná podnikatelka? Byla jste nevěrná a manžel se s vámi kvůli tomu rozvedl? Možná ho budete muset ještě tři roky živit!
Vyživovací povinnost většinou chápeme jako povinnost rodičů vůči dětem. Ve skutečnosti však tento pojem zahrnuje mnohem víc. Týká se nejen rodičů a dětí, ale také ostatních příbuzných, manželů, rozvedených manželů a neprovdaných matek. Kdo komu tedy platí? Budete platit těhotné přítelkyni, bývalce pečující o nemocné děti či dokonce exmanželovi, pokud není schopen se o sebe postarat sám? To všechno se vám může stát!
Vyživovací povinnost ze zákona
Vyživovací povinnost vyplývá přímo ze zákona, soud rozhoduje jen o výši vyživovací povinnosti (výživném). Zákon o rodině rozlišuje celkem 5 druhů vyživovacích povinností: mezi rodiči a dětmi, mezi ostatními příbuznými, mezi manžely, jakož i vůči rozvedenému manželovi a příspěvek na výživu neprovdané matce.
Výživným se rozumí zabezpečování a úhrada osobních potřeb mezi osobami, které k sobě mají příbuzenský nebo jiný rodinný vztah. Nejde tedy jen o vlastní výživu, nýbrž také o uspokojování všech nezbytných potřeb člověka: stravování, ošacení, bydlení, kultura, sport, rekreace, léčebné náklady.
Rodiče a děti
Vyživovací povinnost mezi rodiči a dětmi je u soudů projednávaná nejčastěji. Nesouvisí s dosažením zletilosti, ale trvá do doby, než děti jsou samy schopny se živit, nejdéle však do 26 let. Příkladem může být studium - ovšem studium smysluplné, jímž se dítě připravuje na budoucí povolání. Pokud dítě střídá školy bez toho, aby některou z nich dokončilo, nelze na rodičích spravedlivě požadovat placení výživného. Vyživovací povinnost naopak může skončit i před osmnáctým rokem věku, pokud dítě ukončí školu a nastoupí do práce. Je-li dítě nemocné nebo invalidní, je povinnost celoživotní.
Při určování výše výživného se vychází z předpokladu, že děti mají právo se podílet na životní úrovni svých rodičů. Na druhé straně soud musí posuzovat i možnosti rodiče, který má výživné platit. Výživné nelze přiznat, jestliže by to bylo v rozporu s dobrými mravy. Právo na výživné se nepromlčuje. Lze je však přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení.
Vyživovací povinnost mezi rodiči a dětmi je vzájemná, takže i děti, které jsou schopny se samy živit, jsou povinny zajistit svým rodičům podle vlastních možností slušnou výživu. Soudní určování výživného pro rodiče je však výjimečné, rodiče obvykle na děti tento požadavek nevznášejí.
Ostatní příbuzní
Pokud vyživovací povinnost nemohou plnit potomci, přechází vyživovací povinnost na vzdálenější příbuzné. K této situaci může dojít například u ovdovělé bezdětné ženy, jejíž rodiče již zemřeli. Tehdy přechází vyživovací povinnost na předky, přičemž příbuzní vzdálenější mají tuto povinnost, jen nemohou-li ji plnit příbuzní bližší. Týká se to ovšem situace, kdy se postižená ocitla v nouzi, kterou nedokáže vyřešit jinak.
Manželé
Manželé jsou povinni se vzájemně živit. Pokud tuto povinnost neplní, určí výživné soud tak, aby oba měli stejnou hmotnou a kulturní životní úroveň. V praxi to znamená, že by manželé měli své příjmy sečíst, odečíst náklady na bydlení, výživu svoji i dětí a pravidelně se opakující platby a výsledek rozdělit na dva díly pro osobní spotřebu.
Vyživovací povinnost mezi manžely je přednější než vyživovací povinnost dětí vůči rodičům. To znamená, že manžel se může domáhat výživného nejprve na druhém manželovi a teprve pokud ten nemůže svou vyživovací povinnost plnit, mají vyživovací povinnost děti.
Rozvedení manželé
Rozvedený manžel, který není schopen se sám živit, může žádat výživné od bývalého manžela. Zde již neplatí, že by měli mít rozvedení manželé stejnou životní úroveň, výživné se stanoví podle oprávněných potřeb vyživovaného manžela a možností vyživujícího manžela. Podmínkou pro toto výživné je neschopnost živit se sám: rodičovská dovolená, invalidita či nemoc, péče o nemocné dítě.
Pokud rozvedený manžel, který má platit výživné, zavinil rozpad manželství, může mu být dokonce vyměřeno na dobu 3 let výživné tak, aby životní úroveň obou rozvedených manželů byla stejná. Právo na výživné zaniká uzavřením nového manželství.
Svobodné matky
Svobodná matka může po otci společného dítěte požadovat příspěvek na svoji výživu po dobu dvou let a příspěvek na náklady spojené s těhotenstvím a porodem. O příspěvek na svou výživu může matka žádat od počátku těhotenství a o příspěvek na náklady nejdříve po porodu. Nejde o výživné pro narozené dítě, to je určováno samostatně v rámci vyživovací povinnosti rodičů. Jak praxe často ukazuje, žadatelky by neměly být skromné: musí svůj požadavek spíš nadhodnotit, protože soudy většinou navrhovanou částku krátí.
zdroj: vyzivne.cz, capz-esprit.sweb.cz, rodinausoudu.cz
