Rodičovství je povolání a stejně jako v práci nás i v souvislosti s výchovou dětí mohou přepadat myšlenky, že se vštěpováním pravidel nejsme zrovna úspěšní. Otázkami, kde jsme udělali chybu, se můžeme trápit v naprosto běžných situacích jako je nákup v supermarketu, psaní domácích úkolů nebo úklid dětských pokojů. Závisí to vlastně jen na věku našich ratolestí.

Zavaleni informacemi z internetu nebo zkušenostmi našich známých bojujeme, zda máme k výchově přistoupit podle nejmodernějších trendů liberální výchovy nebo se raději přiklonit k autoritativním přístupům. 

Existuje, ale i další možnost, kterou nabízí jedinečná metoda s názvem Nevýchova. Ta přináší zlatou střední cestu pro ty, kteří si chtějí se svými potomky především rozumět a mít s nimi hezký vztah. Osvědčená metoda, v praxi ji běžně využívá na 100 tisíc lidí, funguje nejenom s miminky, ale i náctiletými. Je totiž založena na přirozené komunikaci.

Neztrácejte nervy: Co si počít s malým vzteklounem?

Rodina

"Pomůže vám vyřešit problémy s dětmi 0-18 let, od každodenních maličkostí, jako čištění zubů nebo odchody do školy, přes vzdor a odmlouvání, až po vyhrocené situace s teenagery. Děti začnou být parťáci, co s vámi táhnou za jeden provaz," píší na webových stránkách její propagátoři.

Po absolvování několika kurzů prý jako řada dalších více či méně zoufalých rodičů opustíte škatulku rodiče "policajta", "učitele" nebo "nadšence" a stanete se svým dětem skutečnými partnery.

Co přesně to vlastně podle autorky metody Kateřiny Králové znamená? "Nevýchovný rodič je partner. Všechno si s dětmi dokáže domluvit, aniž by musel křičet nebo je kontrolovat - a dělá to tak, že to děti dodržují," píše na webových stránkách.

Jak tedy z dítěte vychovat soběstačného jedince, se kterým se domluvíte na důležitých i nedůležitých pravidlech?

Za prvé se nesnažte aplikovat všechno, co vám kdo radí nebo co si kde přečtete. Nejdůležitější je poslouchat sebe a především svoje dítě. Něco jako univerzální fungující výchovná metoda neexistuje. "Držte se raději zdravého selského rozumu," píše se rovněž na webových stránkách Partnerská výchova.cz. 

Podle autorky ojedinělé výchovného přístupu dělají rodiče zpravidla chybu ve třech momentech. Za prvé žijí v mylných představách, že na dítě musíme dohlížet, protože není zodpovědné. Za druhé chybujeme i v tom, že ho uměle udržujeme v dětské realitě, kam problém dospělého nepatří. A za třetí, zbytečně lpíme na dodržování námi stanovených hranic.

Jak tedy vychovat ze svého potomka partnera, se kterými budete moci otevřeně diskutovat o všech problémech a budete se na něj moci spolehnout?

1) Naučte ho zodpovědnosti 

Přestaňte řešit věci, které úměrně svém věku zvládne samo. Jednoduše na něj přesuňte zodpovědnost. "Přestaňte mu umetat cestičku opakováním, kontrolováním, myšlením za něj a urovnáváním potíží," radí odborníci.

2) Nevytvářejte druhou realitu

Otevřeně s dítětem komunikujte o dospěláckých problémech. Nic nezamlčujte a v žádném případě nelžete. Pokud budete překrucovat realitu, nemůžete čekat nic jiného ani od svého potomka. Jděte mu proto raději příkladem a snažte se mu vštípit zásadu, že o problémech a pocitech se má diskutovat otevřeně a pravdivě.

3) Vypusťte z dětského života hranice 

Čímž samozřejmě není míněno to, že by neměla existovat žádná pravidla, ale spíš to, že by měla vycházet z oboustranné domluvy. A především své děti inspirujte a motivujte svým vlastním přístupem k životu. Nemůžete po něm přeci chtít, aby žilo podle vašich představ, když mu sami nejdete příkladem.