reklama

Utajené problémy: Růstové bolesti dětí

"Mě strašně bolí nohy," kňourá už týden pětiletý Péťa, sotva ho maminka uloží ke spánku. Zodpovědní rodiče nejspíš zpozorní a začnou pátrat, ale nikde žádná příčina - ani modřinka, ani náznak nemoci. Strachují se zbytečně. Jejich synek nejspíš trpí tzv. růstovými bolestmi.

Foto: Isifa/Thinkstock

"Mě strašně bolí nohy," kňourá už týden pětiletý Péťa, sotva ho maminka uloží ke spánku. Zodpovědní rodiče nejspíš zpozorní a začnou pátrat, ale nikde žádná příčina - ani modřinka, ani náznak nemoci.

Strachují se zbytečně. Jejich synek nejspíš trpí tzv. růstovými bolestmi, jedním z nepříliš známých dětských zdravotních problémů. Pro obtíže je typické, že se projevují především v klidu - při odpočinku nebo spánku. Týkají se hlavně dolních končetin a projevují se nepříjemnými pálivými pocity zejména v lýtkách a holenních kostech. Děti si stěžují nejčastěji na bolest přední strany bérce, lýtka nebo podkolenní jamky.

Nepříjemné pocity přitom vycházejí z hloubky, ze svalů, kostí nebo svalových úponů. Záchvat bolestí může trvat různě dlouhou dobu, od několika minut po několik hodin. Přes den má dítě problémy s pohybem a pokulhává, v noci neklidně spí a budí se bolestí. Kde mají tyto bolesti svůj původ a jak můžeme dětem pomoci je překonat?

Týkají se jen někoho

Ze statistik lze vypozorovat, že růstové bolesti u dětí přicházejí ve dvou vlnách. Typický věk je období mezi 3. a 5. rokem a potom mezi 8. a 12. rokem, tedy doba reakcí na velké růstové změny, kdy se dítě rázem vytáhne o spoustu centimetrů.

Dosud nebylo přesvědčivě vysvětleno, proč někoho růstové obtíže trápí a jiné děti je nikdy nezažijí. Za jejich vznikem pravděpodobně stojí nepoměr mezi růstem kostí, svalů a šlach. Stejně tak se na nich může podílet řada dalších faktorů souvisejících s nadměrným zatížením pohybového aparátu nebo anatomickými odchylkami. Ne zcela zanedbatelný je i podíl psychiky dítěte.

Diagnózu může ovšem lékař stanovit až po vyloučení jiných možných příčin bolestí. Podmínkou je normální výsledek fyzikálního vyšetření, laboratorních testů a zobrazovacích metod. Růstové bolesti totiž nejsou spojeny s jinými příznaky. Pokud se dostaví horečka či třes, dítě určitě musí k lékaři. Návštěva doktora je nutná také vždy, když se objeví otok, zarudnutí, deformita v oblasti končetin či potíže s chůzí.

Koho nejvíce trápí

Růstové tempo je největší do druhého roku věku, poté mírně klesá. Ve třetím roce života dítě vyroste průměrně o 7,5 cm za rok, v následujících letech o 5 cm za rok až do počátku puberty. Za typická kritéria růstových bolestí označujeme věk mezi čtvrtým až desátým rokem života. Tehdy si děti nejčastěji stěžují na mimokloubní bolest a častější bolest dolních končetin, zvláště po předchozí námaze.

Růstové bolesti jinak pozorujeme hlavně u dětí s větší fyzickou námahou, tedy u dětí sportujících, nebo právě u dětí s nižším prahem pro vnímání bolesti. Souvislost s neklidem nebyla přímo prokázána, ale citlivější děti mohou subjektivně hůře snášet bolest a více si stěžovat.

Jak ulevit v bolestech

Pomoci, byť spíš psychicky, může jemná masáž bolestivé oblasti a přikládání suchých nebo vlhkých teplých obkladů. Pokud jsou bolesti větší a dítě kvůli nim neklidné, pomohou ke zmírnění léky obsahující paracetamol. Ale pozor, utišujícími léky nejde dítě léčit dlouhodobě!

Spíš byste ho měli ujistit, že bolesti neznamenají vážnou nemoc a že brzy přejdou. Jako prevence potom funguje pravidelná a hlavně přiměřená fyzická aktivita, bez větších výchylek v intenzitě.

zdroj: Zdrave.cz

"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal | Video: Michaela Lišková
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama