Svobodné matky: Existují ještě vůbec?
„Ona je přece svobodná matka!" To se ještě před třiceti lety vyslovovalo s despektem. Časy se však mění a hanlivé označení pomalu zaniká. Což neznamená, že je méně lidí, kteří vychovávají své děti bez partnera či partnerky. Ba právě naopak.
„Ona je přece svobodná matka!" To se ještě před třiceti lety vyslovovalo s despektem. Časy se však mění a hanlivé označení pomalu zaniká. Což neznamená, že je méně lidí, kteří vychovávají své děti bez partnera či partnerky.
Ba právě naopak. Existuje čím dál víc rodičů, kteří nehodlají vstoupit do svazku manželského, čím dál víc žen-singles, jež si miminko pořídí prostě samy pro sebe, ba dokonce roste počet osamělých tatínků, kteří se o své potomky příkladně starají. Zákon proto pracuje s termínem „osaměle žijící rodič".
Osamění v právu
To, co bývalo považováno za společensky neúnosné, se pomalu stává běžnou záležitostí. Tento trend se logicky musel promítnout i do oblasti rodinného práva. Postoje k problematice neprovdaných žen se proměnily a jejich postavení je ve společnosti vnímáno rovnocenně s postavením matek, které porodily děti ve svazku manželském.
„Osamělého" rodiče definuje Zákoník práce takto: „Osamělými se rozumějí neprovdané, ovdovělé nebo rozvedené ženy, svobodní, ovdovělí nebo rozvedení muži a ženy i muži osamělí z jiných vážných důvodů, nežijí-li s druhem, popřípadě s družkou."
Co se týká mateřské a rodičovské dovolené, zákon nedělá rozdíly mezi osaměle žijícím rodičem a rodičem žijícím v partnerském svazku. Mateřská dovolená tak přísluší každé ženě v souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě. Poskytuje se v rozsahu 28 týdnů, u žen, které porodily dvě nebo více dětí, potom v rozsahu 37 týdnů. Co se týká zaměstnaneckého vztahu, tady osaměle žijící rodiče určitá zvýhodnění mají, zejména v případě vysílání na pracovní cesty, případně přeložení.
Otcovství je třeba doložit
Přestože je zákon stejný, při nástupu do porodnice to mají neprovdané ženy trochu odlišné. Stejně jako ostatní ženy musí předložit občanský průkaz - cizinky pas - a prohlášení o příjmení dítěte. Manželé podepisují toto prohlášení oba. Pokud neprovdaná žena nemá pro své dítě oficiálně otce nebo ho v rodném listu dítěte nechce uvádět, podepíše prohlášení o příjmení pouze ona a další doklady už nepředkládá. Pokud však neprovdaná žena chce, aby dítě mělo v rodném listě jméno otce uvedeno, musí k dohodě o příjmení dítěte přidat také doklad o určení otcovství.
Pokud dítě nemá v rodném listě otce uvedeného, nevylučuje to pozdější určení otcovství, ať už souhlasným prohlášením, nebo soudním rozhodnutím. Jestliže se otec k dítěti nehlásí, může neprovdaná matka, případně orgán sociálně právní ochrany dětí podat po narození dítěte návrh na určení otcovství. S řízením o určení otcovství je spjato i řízení o výživě a výchově dítěte.
Tátové musí platit!
Dítě by nemělo doplácet materiálně ani citově na to, že jeho rodiče nejsou manžely. To bylo i cílem posledních právních úprav. A protože po matce nelze spravedlivě žádat, aby náklady spojené s těhotenstvím, porodem a péčí o dítě nesla pouze ona sama, musí také muž, který dítě zplodil, nést následky svého chování a podílet se na nákladech, které příchodem nového člověka na svět vznikají. Jaké to jsou?
Neprovdaná matka má podle Zákona o rodině právo na finanční příspěvky od otce dítěte. Jde o příspěvek na její přiměřenou výživu po dobu dvou let a na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a slehnutím. Kromě toho má žena nárok na uhrazení nákladů potřebných k zajištění výživy dítěte po dobu mateřské dovolené. Požadovat lze také příspěvek na těhotenské oblečení, obuv a kvalitní stravu ve výši, jaká by jí náležela, pokud by s dotyčným mužem žila v manželství. Co se týká samotného dítěte, požadovat lze nejen výživné, ale také náklady spojené se zakoupením výbavičky. Tyto nároky je třeba uplatnit v rámci klasického civilního řízení.
zdroj: zbynekmlcoch.cz, epravo.cz
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
