Rytíři a princezny aneb Rozdílná výchova kluků a holek
Už od narození – a pokud známe pohlaví očekávaného potomka, leckdy i dříve – se k chlapcům a děvčatům chováme trochu jinak. Není to jen v tom, že klukům koupíme dupačky modré a holčičkám v růžové.
Už od narození – a pokud známe pohlaví očekávaného potomka, leckdy i dříve – se k chlapcům a děvčatům chováme trochu jinak. Není to jen v tom, že klukům koupíme dupačky modré a holčičkám v růžové.
Rozdílný přístup ke klukům a dívkám se uplatňuje především ve výchově, zpočátku v rodině, později i ve škole. Genderové stereotypy tak sajeme už s mateřským mlékem. Je to dobře, nebo ne? Potřebují kluci a holky jiný přístup a odlišnou výchovu, nebo bychom měli důsledně uplatňovat rovnoprávnost pohlaví? Zdá se, že pravda bude někde uprostřed.
Nejsou stejní!
Je třeba vycházet z toho, co nezměníme: rozdíly mezi chlapečky a holčičkami skutečně existují a zdaleka nespočívají jen v tom, že holky při přebalování čurají pod sebe a kluci do výšky. Kluci mají vyšší podíl svalové hmoty a v jejich krevním oběhu koluje vysoká hladina hormonu testosteronu, díky čemuž bývají fyzicky aktivnější. Bývají také obratnější, mají lepší hloubkové a prostorové vidění a dobře vyvinuté abstraktní myšlení.
Děvčátka jsou zase celkově odolnější a jejich mozek roste rychleji. Mají citlivější chuť, hmat a lépe slyší. Jsou obratnější v komunikaci. Rychleji se naučí číst, snadněji spojují slova ve věty. Vyznačují se lepší koordinací jemných pohybů. Jsou společensky vnímavější a mají vyšší schopnost vcítit se do druhých lidí.
Lovci a sběračky
Výše zmíněné rozdíly jsou dané vývojem lidského druhu: během tisíciletí se muži a ženy specializovali na různé druhy práce. Muži využívali fyzickou sílu a obratnost při lovu, proto se u nich vytvořilo tzv. tunelové vidění, díky kterému se jim lépe řídí v noci auto. Dovedou se také zcela soustředit na to, co dělají, takže nevidí a neslyší nic kolem sebe – ani nemohou, protože nedokážou zapojit ve větší míře do činnosti obě mozkové hemisféry naráz, což občas dohání jejich manželky k šílenství. Prostě nechápou, že milovaný nedokáže zároveň žehlit, sledovat televizi a ještě si přitom povídat o dětech. Je to přece tak snadné!
Ale jen pro ženu. Ta, jež po tisíciletí udržovala oheň, pečovala o děti, vařila, udržovala oděvy v čistotě a ještě k tomu stačila sledovat, zda v jejím zorném úhlu neroste něco k snědku, se naučila všímat detailů a věnovat pozornost více činnostem zároveň. Neznamená to, že holčička není schopná zaměřit se na cíl nebo že bychom od synů neměli požadovat úklid rozházených hraček. Jen bychom měli respektovat, že chlapci jsou obecně úspěšnější v činnostech, které vyžadují nárazový výdej energie, zatímco děvčata jsou vytrvalejší a méně impulzivní.
Kluci nebrečí?
Je ovšem třeba brát v úvahu, že mnohé genderové stereotypy vznikaly v dobách, kdy byly ženy považovány za pohlaví slabší, intelektuálně a společensky méně hodnotné. A muži zase byli vzhledem ke své „nadřazené“ pozici vychováváni chladně, s přehnaným důrazem na disciplínu. Důsledky tohoto přístupu se na obou pohlavích podepisují negativně dodnes.
Děvčátka bývají podceňována a jejich dobré výkony se někdy neprávem připisují vnějším podmínkám. Očekává se, že budou klidnější, zatímco chlapcům se spíše tolerují drobné lumpárny a leckdy se ne zcela objektivně oceňuje jejich píle. Na druhou stranu, holčičkám se už od narození dostává více něžností a mazlení a jsou podporovány, aby vyjadřovaly city.
Proto při výchově jen prospěje, pokud se holčičky budou moci umazat v blátě a lézt na stromy. A měli byste také vědět, že chlapci nikdy nejsou dost velcí na to, aby se nemohli pomazlit s maminkou.
Ať si sami vyberou!
Rozdíly mezi chlapci a dívkami bychom měli respektovat a chápat. Každé dítě je totiž jedinečná individualita, která má nějak namíchán poměr ženského a mužského. Nemá smysl nutit kluky, aby česali panenky, když se chtějí bít dřevěnými meči. Jejich energii není třeba potlačit, ale vhodně nasměrovat. Holčičky by zase měly dostat prostor k objevování svojí ženskosti. To však neznamená, že po nákupu s maminkou nemůžou jít na lekci karate.
Veďte proto své děti k tomu, že zvládnou, cokoliv budou chtít – akorát že malí rytíři možná dojdou k cíli trochu jinou cestou než malé princezny. Ale ani jedna z těch cest není horší či lepší. Muži a ženy se přece vzájemně doplňují a teprve spolu tvoří jeden celek.
Zdroj: babyweb.cz
Holky umí matiku!
Obecně se předpokládá, že děvčata inklinují k humanitním oborům, zatímco chlapci k matematicko-fyzikálním disciplínám. Ukázalo se však, že dívky se matematiku učí stejně dobře, ale lépe jim to jde na praktických úkolech, zatímco chlapcům více vyhovují klasické slovní úlohy. Děvčata tedy nejsou obecně horší v matematice, potřebují jen jiný přístup. U technických oborů se dokonce osvědčila oddělená výuka, protože dívky se ve smíšeném kolektivu cítily nejisté a bály se udělat chybu, aby nebyly zesměšňované.--------------------------------------------------------------------------------
|Jaká má být výchova dětí?