Prenatální vzpomínky: Máma mě chtěla zabít, přežil jsem
„Na toho klienta nikdy nezapomenu. Přišel na terapii kvůli problémovým vztahům se ženami," vzpomíná terapeutka Šárka Vejmolová. V hypnóze si muž vzpomněl, že se ho maminka pokusila zabít, když byl ještě u ní v břiše.
„Na toho klienta nikdy nezapomenu. Přišel na terapii kvůli problémovým vztahům se ženami," vzpomíná terapeutka Šárka Vejmolová.
„V kurzu zaměřeném na prenatální období jsme couvali jednotlivými měsíci. V období kolem vzpomínek na svůj čtvrtý měsíc prenatálního života se muž začal projevovat velice emotivně. Ze vzpomínek vyplynulo, že jeho matka v té době podstoupila potrat. Byl však proveden neúspěšně, dítě přežilo bez následků, vyvíjelo se dál. A nyní dospělý muž, který kdysi býval tímto dítětem, ležel přede mnou. Zde byl kořen všech jeho problémových vztahů."
Straší nás stíny vzpomínek
Stíny z prožitků ze života v lůně matky se podle terapeutky později promítnou v pozdějším životě. Citlivá místečka na duši se hlásí v podobě všelijakých zdravotních, psychických či vztahových problémů. Ženy mohou své hluboko zakořeněné bolístky pozorovat i během předmenstruačního období. Zejména při silných projevech premenstruačního syndromu (PMS) si sahají až na dno své citlivosti.
„Nový život musíme respektovat od samého začátku. Je důležité, aby byl považován za rovnocenného partnera v dialogu s matkou a dalšími lidmi. Tento dialog začíná v okamžiku početí a pokračuje ve všech dalších stadiích růstu plodu. Ovlivňuje kvalitu porodu a vývoje člověka v dětství, dospívání a dospělosti právě tak jako schopnost milovat a uznávat druhé nebo navazovat hodnotné vztahy," podotýká mezinárodně uznávaný psycholog a porodník Peter Fedor-Freybergh. Prenatální období života tak podle něj představuje unikátní příležitost, jak předejít mnoha pozdějším psychickým, emočním i tělesným problémům.
Dát se všanc
Východiskem metody regrese do prenatálního období života je hypnóza. Princip spočívá v tom, že se pacient jejím prostřednictvím snaží v průběhu terapie vrátit do své základní životní situace, kdy se oplodněné vajíčko chystá uhnízdit v děložní sliznici. Pacient se dává všanc: musí o sebe nechat někoho pečovat a vkládá důvěru do dělohy matky. „Oplodněné vajíčko je dokonalá, samovyživující individualita, která se teprve rozhoduje, zda se v matčině lůně vůbec uhnízdí," domnívá se Šárka Vejmolová.
Terapii lze tudíž praktikovat pouze s lidmi, kteří se jednoznačně rozhodli: Ano, jdu do toho - narodím se znovu. Pocity doprovázející toto rozhodnutí bychom slovně mohli formulovat takto:
- Jak se cítíte při představě, že jste zcela závislý na své matce?
- Jaké jsou emoce, které při této představě cítíte?
- Je to pocit přijetí a těšení se, nebo strach a odtažitost?
Odpovědi jsou důležité: Podobné pocity jako tenkrát pak provázejí člověka po celý život a vracejí se mu v okamžicích, které výchozí situaci nějak připomínají. Často jsou s tím spojeny psychické problémy: touha kombinovaná s nedůvěrou, neschopnost přijmout lásku.
Kdo je Šárka Vejmolová?
Pedagožku, která nyní působí jako terapeutka alternativních metod, dovedlo ke studiu návratů do vlastních životů v prenatálním období narození vlastního syna. Byla postavena před hotovou věc: dítě bude celý život těžký alergik. „Řekla jsem si: ne! Musí existovat způsob, jak to změnit," vzpomíná. „Začala jsem hledat a nalézat. Syn je několik let bez alergií a já vím, že to jde. Pokud opravdu chceme, dokážeme si vytvořit život, ve kterém se cítíme dobře."Zranitelné často bývají dcery z rodin, kde si přáli chlapce. Ty se necítí ve své ženské kůži úplně doma, mají často potřebu druhým dokazovat, že si jejich lásku zaslouží, a nevědomky napodobují typicky mužské vlastnosti: výkonnost, ctižádost a samostatnost na úkor emocí a svého ženství. Pomyslný návrat do matčina lůna pak vše napraví. Tato metoda je úspěšná, i když jí člověk nevěří, je ovšem třeba odvaha a spolupráce s terapeutem.
A co vy, naši čtenáři? Věříte v účinnost metody regrese, tedy návratu do matčina lůna prostřednictvím hypnózy? Diskutovat o tom můžete pod článkem.
zdroj: Babyweb.cz