Nejchytřejší děti Evropy: Kde se rodí? I u nás!
Otázkou je, jak dlouho to ještě potrvá... Jak vyplynulo z mezinárodního výzkumu, se vzdělaností jsme na tom (i přes systematické snahy českých politiků zlikvidovat školství) velmi dobře. Může však jít jen o přechodných stav. Úroveň škol v ČR totiž rychle klesá.
Otázkou je, jak dlouho to ještě potrvá... Jak vyplynulo z mezinárodního výzkumu, se vzdělaností jsme na tom (i přes systematické snahy českých politiků zlikvidovat školství) velmi dobře. Může však jít jen o přechodných stav. Úroveň škol v ČR totiž rychle klesá.
Podle britská organizace Child poverty action group máme třetí nejchytřejší děti v Evropě: hned po malých Belgičanech a Estoncích. Z velkou srovnávací analýzy evropských dětí ovšem také vyplynulo. že jsme na tom velmi špatně s dětskými vztahy. Ať už jde o schopnost dětí hovořit se svými rodiči upřímně a beze strachu, vyjadřovat své názory nebo rychlost navazování kontaktů se spolužáky ve třídě, v tom všem české děti zásadně zaostávají. Hůře v průzkumu dopadla už jen Francie a Malta, stejně pak Lotyšsko a Litva. Nejšťastnější jsou prý malí Nizozemci a Švédové.
Frustrovaní intelektuálové? Nejspíš ani to!
Že bychom do budoucna zaplavili Evropu samými frustrovanými intelektuály? Bez obav! Podle dalšího mezinárodního průzkumu klesají znalosti českých žáků takovým tempem, že o intelektuálech si budeme moci nechat v brzké době jen znát. Jak totiž ukázaly čerstvé výsledky mezinárodního srovnání znalostí žáků PISA (Programme for International Student Assessment), které testovalo patnáctileté žáky ze 65 zemí světa, znalosti českých dětí se v posledních letech zhoršily nejvíc ze všech sledovaných zemí OECD!
Srovnání se koná každé tři roky, připravuje je Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Zatímco při minulém testování byly znalosti českých dětí z matematiky a přírodních věd nadprůměrné, letos spadly do průměru. V matematice se od roku 2003 zhoršily nejvíce ze všech zemí, v přírodních vědách byl propad českých žáků od roku 2006 druhý největší... Ještě daleko hůř jsou na tom mladí Češi se čtenářskými dovednostmi, které je řadí dokonce do podprůměru. Největší problémy mají s vnímáním a vyhodnocením textu - v podstatě nevnímají, co čtou... V porovnání se zahraničními vrstevníky neumějí pracovat s textem ani s informacemi, které v něm najdou. A skokem propadl počet těch, kteří čtou denně jen tak pro radost. Výrazné zhoršení znalostí se projevilo zejména u chlapců. A premianti? Korea, Finsko, Japonsko.
Pořadí ČR v mezinárodním srovnání OECD
čtenářská gramotnost 24 (2003), 27 (2009
matematická gramotnost 13 (2003), 22 (2009)
přírodovědná gramotnost 9 (2003), 19 (2009)
počet zúčastněných zemí 41 (2003), 65 (2009)
Hořké pilulky...
Nový ministr školství Josef Dobeš zveřejněné výsledky označil za "hořkou pilulku". Propad znalostí je podle něj způsoben hlavně chybějící dlouhodobou koncepcí českého školství, která by přežila střídání ministrů, nízkým finančním a společenským hodnocením učitelů, ale také nezájmem rodičů o vzdělávání jejich potomků.
"Musíme měřit kvalitu, musíme ocenit učitele, odbourat byrokracii, změnit financování škol. To je několik věcí, na kterých už pracujeme," reagoval Dobeš na dotaz novinářů, jak chce situaci řešit. Zlepšení by snad mohla přinést změna financování, kdy by se neplatily školy jen podle počtu žáků, ale také podle kvality vzdělávání.
Kdo za to může?
Jenže... O koncepci českého školství rozhodují právě politikové - leckdy ti samí, kteří si kupují vysokoškolské tituly za peníze jako housku na krámě. A co se neschopnosti připravit jednotné státní maturity týká, nejspíš na její koncepci pracují ti bývalí maturanti, jenž sami prolezli s odřenýma ušima. Jak jinak si vysvětlit, že ministerstvo školství připravuje státní maturity už 14 let a investovalo do nich stamiliony korun bez valného výsledku?
Žádný div, že v takovém prostředí klesá úroveň vzdělanosti, že platy učitelů jsou mizerné a jejich společenská prestiž ještě mizernější a že si rodiče myslí, že pro život stačí zaplatit potomkům vzdělání na špatné soukromé škole, jen aby "prolezli".
zdroj: Child poverty action group, ČTK, OECD