Diagnózu autismus proslavil americký akční thriller Mercury. Hlavní dětský hrdina, devítiletý autistický chlapec Simon, v něm rozluští přísně tajný vládní kód a agent FBI Bruce Willis má co dělat, aby mu zachránil život...

V běžném životě tato záhadná choroba není vůbec med - zejména pro rodiče. Autistické dítě totiž nedokáže správně vyhodnocovat informace zvenčí. Porucha je vrozená a bohužel celoživotní. Příčina jejího vzniku je neznámá, léčba zatím neexistuje.

Jaké jsou?

Autistické děti bývají samotářské, jakoby uzavřené ve vlastním světě. Často si vytvářejí imaginární přátele, scénáře, světy, jeví příznaky sociální fobie. Podvědomě se vyhýbají očnímu kontaktu, nedokážou se společensky usmívat. Mají potíže s komunikací a vztahy k okolí, sníženou sociální představivost a emocionální vcítění. To jim zásadně ztěžuje vztahy s vrstevníky i provádění běžných denních úkolů.

Naopak obvykle vynikají skvělou mechanickou pamětí. Fascinují je detaily: písmena, číslice, závory, značky aut. Často projevují velký - a překvapivě úspěšný - zájem o jazyková, matematická a vědecká témata.

Autisté mohou trávit hodiny seřazováním autíček a vláčků určitým způsobem, místo aby je používali k normální hře. Pokud hračkami někdo náhodou pohne, dítě se může velice rozčílit, bývá totiž přehnaně fixované na předměty. Autisté jsou negativističtí a nesoustředění. Cítí se bezpečně jedině při opakovaných a známých činnostech, takže vyžadují pravidelný denní režim a rutinu. Málo reagují na okolní podněty, ale nelibě nesou silné zvuky a zásah zvenčí. Ty v nich mohou vyvolat záchvaty vzteku. Ve stresu se stáhnou do vlastního světa a přeruší komunikaci s okolím.

Jak poznáte autistu?

Diagnostika je v této oblasti velmi komplikovaná a často bývají zpočátku stanovovány mylné diagnózy. V poslední době se jako nová metoda zjištění autismu používá magnetická rezonance mozku. Rozpoznání už v miminkovském věku mohou napomoci klíčové projevy chování:

Holčička s mámou | Foto: Profimedia.cz

• Nereaguje nebo málo reaguje na své jméno, pokyny, mazlení
• Nespolupracuje: nepodá věc na výzvu, netouží se předvést
• Když něco chce, vyjadřuje se hlavně křikem a afektem
• Říkal několik slov, ale přestal, má opožděný vývoj řeči
• Často působí dojmem, že neslyší
• Neukazuje ukazováčkem na zajímavé předměty
• Nemává na rozloučenou, nezapojí se do dětských her typu paci-paci
• Je obtížné ho upozornit na vzdálené předměty
• Chodí po špičkách, točí se dokola, má zvláštní pohyby

Trpělivost, trpělivost a zase trpělivost...

Život s autistou vyžaduje hodně trpělivosti. Představte si, že dítě vnímá okolní svět jakoby přes silné, podněty tlumící sklo... Je třeba usnadnit mu co nejvíce kontakt s okolím (prostřednictvím slov, gest, předmětů, obrázků), dodat jeho životu spolehlivý řád.

Až do 60. let byla zastávaná teorie, že autismus vzniká vinou emocionálního chladu matky, je už dávno překonaná. Jistě však platí, že malý autista s jeho někdy až zázračnými paměťovými a kombinačními schopnostmi a katastrofálními sociálními projevy potřebuje někde uvnitř za svou pomyslnou skleněnou stěnou stejně lásky a porozumění jako každé dítě. Ne-li víc.

zdroj: APLA,  autismus.cz, dobromysl.cz, autismus.zdrave.cz

Vstoupit do galerie | 15 Tereza Maxová: Podívejte se, jak jí sluší děti!

Vstoupit do galerie | 14 Podzimní móda pro budoucí maminky: pohodlná a nadčasová