Mýty o rodičovství: Za jaké chyby ve výchově se nemusíte stydět?
Mámo, táto, styďte se! Ale za co? Že nebyl táta u porodu? Že máma neví, co si při výchově počít? Že mají rodiče občas chuť potomkovi dát pár facek?
Podle psychologa Tomáše Nováka to jsou jen mýty. Shrnul je ve své knize O otcovské roli. Podívejme se na některé z nich: Nejspíš vás překvapí, kolik předsudků ohledně rodičovských rolí mezi lidmi panuje a jak jsou o nich hluboce přesvědčení, přestože jde někdy o naprosté nesmysly.
Milující a zodpovědný otec je u porodu svého dítěte
Jistě je nádherné prožít porod ve dvou jako spontánní zážitek plný lásky a úcty ke zrození. Ale některé ženy raději dají přednost soukromí. A někteří muži na to prostě nemají.
Pokud v těchto případech otec u porodu chybí, o jeho charakteru, hloubce citu ani vztahu páru to neříká vůbec nic. Láska a zodpovědnost se prokazují daleko déle, než trvá porod. A vyžadují daleko víc sebeobětování, než držet něžně maminku za ruku, otírat jí pot z čela, opakovaně prohlašovat „neboj, to bude dobrý“ – a neomdlít při tom.
Existuje jediná správná cesta výchovy
A rodiče si musí při výchově vždy poradit. Ale kdepak! Žádná 'bible výchovy' neexistuje. Život není snadný a nejde nalinkovat. Možná právě vy máte dokonalé dítě, které bez problémů zvládáte, ale to neznamená, že takové jsou všechny děti a všechny matky. Výchovné přístupy musí být odlišné, protože odlišní jsme my všichni. Co na jedno dítě zabere, u jiného nefunguje vůbec a naopak.
Dítě by mělo mít výchovou stanoveny limity vlastního ega, jinak nebude umět vycházet s ostatními. Kde ale leží dělicí čára mezi láskou, důsledností a přísností, je velmi individuální. Daná je jediná hranice, kterou nesmí rodiče překročit: fyzické a psychické týrání.
Dobrá matka je na rodičovské dovolené šťastná
Tohle je prostě mužské vidění světa. Opomíjí přitom nejen skutečnost, že rozhodně nejde o žádnou oddechovou dovolenou, ale také osobní založení některých maminek, pro něž oprašování rodinného krbu nepředstavuje dostatečné naplnění.
Ano, přivést dítě na svět a vidět ho vyrůstat je nádherný dar – ovšem jen pokud je matka na tuto roli psychicky a emočně zralá. A dokud ji chce hrát. Jestliže ženě po roce přestane role matky v domácnosti na plný úvazek vyhovovat, je třeba začít situaci řešit přerozdělením povinností: částečným pracovním úvazkem matky a větším zapojením otce do chodu rodiny, případně klidně výměnou rolí. Záleží jen na dohodě, musí však vyhovovat oběma rodičům, nikoli zažitým genderovým steretypům.
Dobrá matka miluje dítě za všech okolností
Jistě, ale... Pokud má občas chuť milovanému dítku jednu pořádnou vrazit, jde o zcela přirozený projev lidské agrese, za nějž se nemusí stydět. Psychika tak dává najevo, že se člověk ocitl ve stresu, který nějak řeší. Musíte si však umět agresi přiznat a naučit se ji zvládat.
Rodiče jsou zodpovědní za výsledky dítěte ve škole
Jen do jisté míry. Dítě by mělo chápat, že vzdělání je výsada, nikoli trest. Že se učí pro vlastní osobní rozvoj a lepší společenské uplatnění, nikoli pro známky a pýchu své matky.
Na druhou stranu – existují dítka zvídavá i méně zvídavá. Pokud váš potomek není zrovna studijní typ, neznamená to ještě, že nebude v životě úspěšný. Nehledě na to, že současný systém školního vzdělávání od procesu poznávání světa spíše odrazuje.
Poznali jste působení některých mýtů na vlastní kůži? Nechcete mít muže u porodu, ale máte výčitky svědomí, že ta ochudíte vás vztah? Dávala vám tchyně kázání, že mateřská dovolená je nejkrásnější čas ve vašem životě, zatímco vy jste měla všeho plné zuby? Cítíte se jako příšerná matka či selhávající otec nesnesitelného puberťáka?
Nepropadejte panice a nechejte se vláčet mýty! Řiďte se jen sami sebou, chraňte svou jinakost a respektujte ji u druhých. Svou vlastní správnou cestu výchovy si určitě najdete.