"Můj muž je naprosto úžasný. Pozorný, něžný milující... Do chvíle, než čichne ke špuntu. Pak se z něj stává někdo úplně jiný," napsala nám paní Sylva z Českého Krumlova.

"Ten někdo je v lepším případě dětinsky plácající klouček beze špetky zodpovědnosti dospělého, v tom horším nepříjemný, hádavý, popudlivý člověk. Nikdy bych nevěřila, že se v jednom těle mohou skrývat dvě tak rozdílné osobnosti," stěžuje si.

Její příběh odráží dilemata všech žen, jejichž milovaní a milující muži příliš rádi hledí na dno sklenky. A jen málokdy mívají tato skrytá dramata dobrý konec...

Pan Dokonalý?

Když se poznali, připadal Petr Sylvii naprosto dokonalý. Dobře vypadající muž se solidním zázemím v podobě zděděného rodinného majetku ji okouzlil laskavou povahou. Že občas s kamarády vyrazí na velký tah, ze kterého se vrací až k ránu ve stavu značně podroušeném, brala jako slabůstku, kterou lze odpustit. Nestávalo se to často, a když už, nikdy nebyl agresivní.

Čtěte také: Vypije láhev vína denně. Je moje žena alkoholička?

Bohužel se to stalo právě ve svatební den. "Právě jsme podepsali manželský slib, políbili se a začali slavit. Manžela jsem do té doby vlastně pít neviděla. Se mnou se držel zpátky, znala jsem jen stav, ve kterém se vracel domů. A teď jsem se nestačila divit. Jídlo zapíjel vínem a později vodkou, jako by to byla jen voda, bylo strašné se na to i jenom koukat." popisuje.

To samozřejmě nešlo vydržet dlouho. Novomanžel se zhroutil už v podvečer. Do svatebního lože ho museli donést svědkové a o romantické svatební noci si Sylva mohla nechat jen zdát.

Jekyll a Hyde

První manželská hádka, která logicky nastala v první den manželství, však neměla dlouhého trvání. Petr byl opravdu zkroušený. "Už se to nestane, miláčku! Všechno ti vynahradím," sliboval. A opravdu se snažil. Vydržel to čtvrt roku.

Pak přišel katastrofální firemní večírek, na který si pro muže musela Sylva dojet, protože ho taxikář odmítl naložit. A od té doby se jeho alkoholické excesy opakovaly se železnou pravidelností co dva měsíce.

Drtivou většinu života byl Petr báječný manžel a parťák do nepohody. Pak potkal na ulici známého, skočili na skleničku, a domů přišel k ránu. Skelné oči, zápach nezažitého alkoholu a cigaretového kouře z oblečení, zhoršená výslovnost. Zavolat, že přijde později? To samozřejmě zapomněl. Mobil nebral, neslyšel ho.

Doporučujeme: Táta a syn jsou na pokraji smrti, máma má 3 zaměstnání

Možná byste řekli - maličkost. Jenže pak mu jednoho rána plného kocoviny došla smska: "To byla úžasná noc! Někdy si to musíme zopakovat!" Nic neskrýval. Svou sekretářku za střízliva nechtěl. Netoužil po ní. Nezajímala ho. Prostě se jen opil. A po litru vína a dvou panácích mu připadala jako femme fatale. Dalo dost práce přemístit ji na jinou pobočku a šlo to jen díky jeho vysokému postavení v práci.

Nemůžu mu věřit

Sylva byla zoufalá. Její manželství dostalo vážnou trhlinu, a vlastně bezdůvodně. Nehádali se. Rozuměli si po všech stránkách. Měla svého muže ráda. On ji zbožňoval - a také finančně zajišťoval. Byl jí věrný - pokud byl při vědomí. Jen nemohl zaručit, že při vědomí zůstane...

"Ocitli jsme se v nulovém bodě a já naprosto netuším, co bude dál. Svého muže miluji a vím, že on miluje mně. Mezi námi stojí jen otevřená láhev vína. Je to však překážka, která pomalu narůstá tak, že přes ni už na sebe nedokážeme dohlédnout," uzavírá Sylvie.

Co byste v jejím případě dělali vy? Je těžké opustit násilníka, pokud ho milujete. Ale jak se vypořádat s báječným, laskavým člověkem, kterého ničí alkohol? Donutit ho k léčbě? To přece nejde. Má žena vůbec šanci vyhrát nad alkoholem? A jak by to měla udělat? O tom můžete diskutovat pod článkem.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Bydlíme v panelákovém 2+kk. Je nás tam pět...

Proč by se tátové neměli hádat s maminkami

"Absťák" může zabít. Alkohol je horší než drogy