Norské úřady připravily Evu Michalákovou definitivně o rodičovská práva k oběma dětem. Rozhodnutí kritizovaly nejvyšší české úřady i soukromé instituce a mezi lidmi vyvolalo protinorské nálady.

Za nehorázné a bezohledné je označila česká vláda. Podle premiéra Bohuslava Sobotky poškodí rozhodnutí česko-norské vztahy. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek předal norské ambasádě diplomatickou protestní nótu. Prezident Miloš Zeman zrušil pozvání norské velvyslankyně na oslavy státního svátku 28. října a uvažuje o stažení českého velvyslance v Norsku na konzultace do ČR. V nadsázce padla dokonce úvaha o vyhoštění norské velvyslankyně ze země.

Jen matka mlčí...

"Nemíním se vzdát. Na tohle nikdy nepřistoupím. Děti budou vždy moje, žádný papír a žádný byrokrat na tom nemůže nic změnit. Já je přivedla na svět, já je nosila v sobě devět měsíců, ne ti cizí lidé, u kterých momentálně jsou," uvedla Eva Michaláková v únoru letošního roku v rozhovoru pro web Žena.cz.

K přečtení zde: Matka "norských" dětí: Má vina? Plácnutí přes zadek...

Když jsme matku kontaktovali nyní, byla zdrženlivější. Rozhodnutím je sice zdrcena, ale nechce ho komentovat, což představuje v situaci, kdy se chystá odvolat, jistě rozumné rozhodnutí. Zejména v situaci, kdy jeden z argumentů pro odebrání rodičovských práv byla velká míra publicity případu.

Jak by se měl v této situace zachovat český stát? Udělal dost, nebo málo?

Smutná česko-norská causa

Norská sociální služba Barnevernet odebrala rodičům Denise a Davida Michalákovy v květnu 2011 kvůli podezření na zneužívání a zanedbávání. To se nepotvrdilo, nicméně soud považoval zjištěná fakta za závažná a děti nechal u pěstounů. Po velké právní a mediální bitvě pak baly paní Michalákové odebrána rodičovská práva. Se starším synem Denisem (10) nemá povolený kontakt vůbec, mladšího syna Davida (6) poslaly nyní norské úřady do adopce jeho současných pěstounů.

"Po celou dobu své 22leté činnosti jsme se nesetkali s příběhem tak hrubého porušení  lidských a dětských  práv, které prožívá rodina dětí Michalákových. O adopci Denise a Davida českých rodičů  rozhodla norská nestátní organizace Barnevernet. Jde o výsměch Úmluvě o právech dítěte, přičemž bylo porušeno několik jejích základních paragrafů," konstatuje ředitelka nadace Naše dítě, senátorka Zuzana Baudyšová.

Čtěte také: 6 zásadních rozdílů mezi norskou a českou výchovou dětí

Neumí se tedy český stát postavit nátlaku ostatních zemí a chránit práva svých občanů na mezinárodním poli?

Stát nás nebrání

Podle Zuzany Baudyšové byl porušen článek 7 Úmluvy o právech dítěte, podle kterého mají děti nárok znát své rodiče a právo na jejich péči. Článek 8 zase hovoří o respektování práva dítěte na zachování státní příslušnosti jména a rodinných svazků. Článek 9 pak potvrzuje, že stát zabezpečí, aby dítě nebylo odděleno od svých rodičů a mělo možnost udržovat s nimi styk. Článek 11 říká, že stát má zabránit nezákonnému přemisťování dětí a jejich zadržování a nenavracení zpět.  Pro výkon práv obsažených v úmluvě musí stát udělat všechno, co je v jeho moci, říká článek 4.

"Kdo vlastně zodpovídá v naší zemi za respektování práv dítěte, které se bez pomoci dospělých zlovůli samo neubrání?" ptá se Zuzana Baudyšová. "Myslím, že nejsem sama, kdo postrádá zásadní reakce a akční kroky našich vládních činitelů k navrácení dětí. Je naprosto nepochopitelné, jak může Norsko rozhodnout o odebrání českých dětí českých rodičů?"

Co si o situaci myslíte vy? Postupoval Barnevernet správně a v zájmu dětí? Nebo jde o bezprecedentní křivdu spáchanou na matce? A zastal se jí český stát tak, jak by měl?

O tom můžete diskutovat pod článkem.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Norové odebrali další dítě, tentokrát neslyšící matce

Matka pěti dětí ubodala pedofila: Dostala 3,5 roku

Antinorská kauza: Z případu dětí Michalákových se stala mediálně-politická hysterie