Možná jste toho také byli svědky. Dítě kříží nožičky, funí, rudne v obličeji, potí se a rytmicky se pohybuje. Dělá to v sedě, v leže, v autosedačce, před usnutím, u jídla, na koberci u hraček, u prarodičů na oslavě narozenin... prostě kdykoli. Proč by ne, když je to tak příjemné?

Dříve si lidé o masturbaci mysleli, že vysušuje mozek. Dneska své potomky učíme, že je zdravá, ale že patří do soukromí každého z nás. Má ovšem specifika daná věkem. Tlakem na prepubickou nebo pubickou oblast si děti už v kojeneckém věku umí udělat velmi dobře. Od dospělých se však tato masturbace liší v tom, že děti na své genitálie přímo nesahají.

Masturbace, nebo epilepsie?

To je také důvod, proč je obtížné odlišit masturbaci od některých onemocnění. Děti vyhledávají často dost podivné, krkolomné polohy, kroutí se jim špičky nohou, škubají se, hledí nepřítomně a nepravidelně dýchají - kdo má poznat, že se nejedná o epileptický záchvat? Ani lékaři vám při pouhém popisu nedokáží říct, jestli dítě jen masturbuje.

Může to být sice pro někoho trochu žinantní, ale nejlepší je pro první diagnostiku přinést videoukázku. Pokud to není zřejmé ani z ní, dítě bývá často vyšetřováno na odborném pracovišti s podezřením na epilepsii, paroxysmální dyskinezii nebo bolestí břicha. Může tak bohužel docházet k nadbytečným invazivním vyšetřením a neindikované léčbě antiepileptiky nebo jinými léky. Jedním z rozpoznávacích znaků je, že u mastrubace je možné dítě z činnosti vytrhnout a odvést pozornost. Dítě je zcela při vědomí.

Je to normální!

Člověku se u těchto projevů dříve vybaví epilepsie než pouhá dětská onanie. Přitom dětské sebeuspokojování je úplně normální součástí vývoje. S věkem se přesune pod peřinu nebo třeba i vymizí. Je projevem zdravé sexuality a sexuálního sebepojetí. Je důležité vědět, že stejně tak, jako dítě netrestáme za to, že se ještě neumí postavit, nemá smysl jej trestat za to, že prozkoumává vlastní tělo a opakovaně si užívá své příjemné objevy.

Dříve se masturbaci připisovaly nejhrůznější vedlejší efekty. Mezi nejznámější patří asi vysychání míchy. To pochází z knihy lausannského lékaře Tissota z roku 1760 („L´onanisme"), který byl vůči onanii silně vysazený, a tak na ni svedl i epilepsii, slepotu, slabomyslnost, impotenci, degeneraci a vyčerpání organismu, neplodnost a také celkovou deformaci těla. Nic z toho samozřejmě sebeuspokojování nezpůsobuje, dokonce se podle nových výzkumů říká, že je dobrou prevencí proti rakovině prostaty.

Masturbace dětí je prostě normální projev chování a prozkoumávání částí těla a tyto projevy mají tendenci vymizet s věkem. Tresty nebo násilné přerušení činnosti dítěte mohou projevy ještě posilovat nebo vést k pocitům provinění a studu.

Když nemůže přestat...

Některé děti to dělají sporadicky, jiné se nedají zastavit ani na návštěvě u prarodičů a nezdráhají se vzít si k tomu na pomoc třeba plyšového pejska. To může samozřejmě způsobovat určité rozpaky, společenské potíže nebo i komické situace. Je dobré babičkám vysvětlit, že to patří k věku a doporučit, jak to řešíme doma my. Dělá-li to kojenec velmi často, je vhodné odvádět pozornost, snažit se ho zabavit atraktivními činnostmi.

Starší dítě pak taktně upozorníme, že to, co dělá je sice v pořádku, ale nehodí se na veřejnost. Takové chování patří do dětského pokojíčku, na záchod, zkrátka někam do soukromí, kde je samo. Tráví-li onanií školák několik hodin denně, brání mu to v běžných činnostech, teprve pak je vhodné vyhledat odbornou konzultaci. Příčinou časté masturbace u dětí mohou být i infekce močových cest nebo záněty genitálu. Někdy je potřeba vyloučit také sexuální zneužívání.