reklama

Mikrodávkování psychedeliky: rodičovský trend, který mění rodinný i pracovní život

Mikrodávkování neboli microdosing spočívá v užívání malých dávek psychedelik, při kterém by člověk neměl pocítit změněný stav vědomí. Podle několika studií může mít takovéto užívání pozitivní vliv na pracovní i soukromý život.

Foto: iStock

David a Martin jsou otcové od rodin a mikrodávkují. David je psychoterapeut, Martin na vysoké manažerské pozici a oba dva dělají to, na co v posledních letech poukazují zahraniční média - užívají malé množství halucinogenních látek. Proč? Aby byli ve větší pohodě, byli kreativní a soustředění. Výzkumy na toto téma v posledních letech narůstají a zjišťují, jestli je za lepším "životním pocitem" opravdu malé množství LSD, nebo placebo efekt.

"Když jsem měl dávku poprvé, zrovna jsem si hrál se svým tříletým synem. Doteď si pamatuji ten kontakt, který jsme mezi sebou měli. Cítil jsem se víc v přítomnosti, napojil jsem se na něj a měl jsem pocit, jako bych se vrátil do dětství," vzpomíná na první zážitek otec ve středních letech David (na žádost zůstává v anonymitě, pozn. red.), který mimo jiné pracuje i jako terapeut. Dnes je jeho potomkům pět a osm let.

Malé množství halucinogenních látek začal užívat i 46letý manažer a otec tří dětí, Martin (i on si přeje zůstat v anonymitě). "Věřím, že mi to zlepšuje kognitivní schopnosti a snižuje možnost neurodegenerativních onemocnění. Ale žádné pocity necítím. Nemyslím si, že mi to jako takové přináší nějaké změny, celkové nastavení mysli však už ano. Jsem daleko vyrovnanější," popisuje Martin, který se dostal k psychedelikům přes studium neuroplasticity a seberozvojových metod.

Mikrodávkuje se LSD i Ayahuasca

Termín mikrodávkování či microdosing přivedl do populární kultury americký psycholog a výzkumník James Fadiman. V roce 2011 publikoval knihu The Psychedelic Explorer’s Guide, ve které navrhl přiměřené dávkování, spočívající v deseti mikrogramech LSD každé tři dny.

"Nejčastěji se jedná o LSD, pak psilocybin, případně jiná serotonergní psychedelika jako meskalin nebo strukturálně podobné látky, třeba 1P-LSD," vyjmenovává možnosti neurovědec z Národního ústavu duševního zdraví Čestmír Vejmola. 

Recept na radost ze života

Zvýšený zájem o psychedelika Vejmola spojuje s nárůstem vědeckých studií o jejich terapeutických účincích, které potvrzují, že se lidem zlepšila pozornost, nálada nebo lépe snášeli bolesti.

Například výzkum z letošního ledna poukazuje na zvýšenou psychickou pohodu, emoční stabilitu, snížení úzkosti a depresivní příznaky. Zlepšení životní pohody může být nicméně také výsledkem placebo efektu, který se stává důležitou součástí studií o halucinogenních látkách, v rámci nichž jsou části respondentů podávány "prázdné" dávky.

Terapeut a otec dvou dětí David experimentuje s malým množstvím LSD právě od doby, co se o tomto způsobu dávkování dozvěděl ze zahraničních článků a výzkumů. "Cítím větší bdělost, přítomnost v těle, radost ze života. Je to velmi jemné. Mám pak jasnější vnímání jak sebe, tak svých pacientů, a dostanu se tak v práci k novým přístupům, které by mě normálně nenapadly," říká.

Dávkuje nepravidelně, přičemž množství omezuje. Větší terapeutický význam vidí spíše ve vyšší dávce halucinogenních látek, díky kterým se dostane do hlubšího prožívání reality a sama sebe. Pocity a poznatky z tohoto stavu pak využívá v rámci svého seberozvoje. Naopak šestačtyřicetiletý Martin užívá LSD pravidelně podle protokolu Jamese Fadimana, tedy deset mikrogramů LSD dvakrát v týdnu, nepociťuje na sobě žádné změny, a ani neplánuje, že by nějak hýbal s množstvím dávek.

LSD jako zdroj nových nápadů

O nárůstu popularity mikrodávkování v souvislosti se zlepšením pracovního výkonu kreativních a technologických pracovníků v americkém Silicon Valley psal nedávno časopis Forbes. K užívání psychedelik se přiznal také sám Steve Jobs, který se údajně v některém z rozhovorů zmínil o svém rivalovi Billu Gatesovi jako o nenápaditém a navrhl mu, aby si dal "nějaké to LSD".

I když David mluví o pozitivním dopadu na pracovní výkon, dodává, že to jeho práci zásadním způsobem neovlivnilo. Látky rozšiřující vědomí radí do svého života zařadit až ve fázi, kdy se člověk aktivně zabývá rozvojem sama sebe. "Je určitě dobře, když chci se sebou něco dělat a mám k dispozici všechny možné zdroje, je si ale třeba uvědomit, že je to pořád látka, která mi umožňuje, abych se nějak cítil. Vnímal bych ji jako medicínu, kterou můžu používat jednorázově nebo krátkodobě, když se potřebuju vyléčit. Zároveň bych byl ale určitě otevřený i jiným metodám, například meditaci."

Pandemie není ideální příležitost pro mikrodávkování

O pozitivním vlivu malého množství halucinogenů na rodinný život píše zase deník The Guardian. Popisuje příběhy matek, které díky jejich užívání zvládají lépe stres plynoucí z kombinace mateřských a pracovních povinností. Cítí se více uvolněné, nenechají se lehce "vytočit" a dokážou se plně soustředit na hru s dětmi. K tomu David dodává, že se jeho prožívání mění podle okolního kontextu. K dávce potřebuje pohodu a příjemné prostředí, kterému podle něj rozhodně neodpovídá současná pandemická situace.

"On-line výuka, dvě křičící děti, v takovém momentu bych raději neužíval," říká terapeut, který v úvodu článku na druhou stranu mluví o příjemných pocitech ze hry se svým dítětem před několika lety. Jeho manželka užívání LSD toleruje, podle slov respondenta jej ale nadšeně nevítá. Sama má s halucinogenními látkami zkušenost.

Užívání halucinogenů jako polykání vitaminu D

Podle Čestmíra Vejmoly je metoda microdosingu koncipována tak, aby ji člověk měl pod kontrolou, vědecké výzkumy dnes ukazují, že psychedelika mají mnohý potenciál, pakliže jsou užita v adekvátním kontextu, v určitých dávkách a s konkrétním záměrem. I proto Martinovi vadí přetrvávající předsudky většinové společnosti a pocit, že dělá něco nelegálního. "Přitom je to z mého pohledu podobné jako se suplementovat vitaminem D," říká.

Výzkumníci na Imperial College London v současné době vytváří studii, ve které část respondentů užívá malé dávky látek a část respondentů jen placebo. "Pokud děláme snímky mozku v momentu, kdy jsou podána psychedelika, mnoho funkčních sítí, které můžeme měřit, se začne vzájemně prolínat. Mezi těmito sítěmi je širší komunikace a to by mohl být právě ten jev, který stojí za svobodnějším stavem mysli a uvolněnějším vnímáním," říká vedoucí studie David Erritzoe pro The Guardian.

Cílem studie je zjistit, zda mohou za pozitivní zmiňované efekty dané látky, nebo placebo efekt. "Nezpochybňujeme, že lidé zažívají pozitivní pocity. Ptáme se ale na to, zda je toto příjemné naladění důsledkem psychologie, nebo farmacie," říká spoluvýzkumník Balázs Szigeti.

Užívání malého množství halucinogenních látek tak může svým uživatelům umožnit prožívat pocity, které často jako dospělí lidé s pracovními a rodinnými povinnostmi už nezažíváme. "Dřív jsem se takto cítil přirozeně, protože jsem byl mladší, chodil jsem víc do přírody a byl jsem v tomto jiném stavu vědomí jednoduše proto, protože jsem byl ve větší pohodě. Myslím si, že podobně se můžete cítit například i po půlhodině meditační praxe," uzavírá David.

Začíná milostivé léto: Dlužníci mají šanci zbavit se nesmyslných exekucí, říká Hábl | Video: Martin Veselovský

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

reklama
reklama
reklama